Student obchodní akademie v Jindřichově Hradci a úspěšný plavec Jonáš Kešnar se totiž narodil bez části pravé ruky a až do března měl k dispozici jen obyčejnou protézu. Díky sbírce Konta Bariéry, do které přispěli mimo jiné i žáci a jejich rodiče z 5. základní školy v Jindřichově Hradci, získal moderní elektronickou protézu.
close
info
Zdroj: Alena Kešnarová Pavlíková
zoom_in
Jak sám říká, teď se učí něco, co do této chvíle bylo pro něho nemyslitelné. Třeba jíst vidličkou a nožem. „Zažívám teď úplně nové pocity. Konečně můžu mít dvě věci ve dvou rukách,“ usmívá se.
Jeho nová ruka má totiž pohyblivé zápěstí i prsty, které reagují na podněty z jeho paže. Pro Jonáše Kešnara je obtížné, ale zároveň velmi důležité, aby se na svou novou ruku naučil spoléhat a skutečně ji využívat za všech okolností a ve všech situacích. Jeho maminka Alena Pavlíková Kešnarová se smíchem zmínila, že jeho oblíbenou činností hned od prvních dnů, kdy se s protézou sžil, bylo podávání ruky všem lidem, které kde potkal.
Sám Jonáš přiznává, že ale stále spoustu věcí dělá svou vlastní levou rukou. „Je to rychlejší a jednodušší. Jsem na to zvyklý,“ krčí rameny mladý student. I jeho maminka ale upozornila, že je opravdu nezbytné, aby si co nejdříve zvykl, že má nyní ruce obě a může je plně využívat. „Je jasné, že je to pro něj těžké. Šestnáct let byl zvyklý všechno dělat v podstatě jen tou levou rukou a teď se má učit něco úplně nového,“ zmínila.
Hned zpočátku bylo nutné, aby se Jonáš naučil rozlišovat míru zatnutí svalů pravé paže. Protézu může přepínat do osmi modů podle toho, co chce právě dělat, které prsty spojit, jak ruku natočit, v jaké pozici je palec proti ostatním prstům, kdy jde ruka v pěst nebo zůstane pevný ukazovák. „Bylo těžké třeba zkoordinovat pohyb při jídle, jednak udržet příbor a navíc s ním otáčet podle potřeby zápěstím. Mám v plánu se s tím naučit úplně všechno, k čemu člověk potřebuje obě ruce,“ ujišťuje Jonáš.
Kabelkový veletrh Kabelkový veletrh je charitativní akce Deníku, ve které mohou lidé darovat kabelky, knihy či bižuterii. Všechny darované věci jsou pak prodány za symbolické ceny a výtěžek je rozdělen mezi talentované děti z Jihočeského kraje. Letos se bude Kabelkový veletrh konat 5. září. O termínu zahájení sběru kabelek budeme včas informovat.
Nová protéza by Jonášovi měla pomoci i ze zdravotního hlediska. Je dělaná samozřejmě přímo na míru, podle tělesných proporcí mladého sportovce. „Ta ruka je těžká, ale měla by mít vlastně stejnou váhu jako ta moje a měla by mi pomáhat vyvažovat záda,“ říká Jonáš, který sice naštěstí skoliózu nemá tolik rozvinutou díky plavání, kterému se věnuje naplno a velmi úspěšně, ale sám doufá, že právě nová ruka mu s držením těla pomůže ještě víc. „Já jsem naštěstí i předtím protézu nosil. U těch, kdo ji nenosí, je skolióza znát mnohem víc,“ vysvětlil a dodal, že teď mu všechno přijde mnohem lehčí, než když měl dřív o hodně víc přetíženou levou stranu těla. „Nejsem ani tak moc unavený, jako dřív,“ vyzdvihl.
Dokonce se stal i středem pozornosti z jiného důvodu, než jsou třeba jeho úspěchy v plavání, v němž má na kontě již mnoho medailí i z mezinárodních klání. Spolužáci při prvním setkání s „vylepšeným“ Jonášem konstatovali, že je to „hustý“. „To se prostě jen tak nevidí. Říkají, že jsem tak trochu jako Robocop,“ pousmál se.
Teď se nejvíc těší na to, až se naučí všechno, co půjde. „Je to pro mě pokrok. Až vše zautomatizuji, až si to všechno srovná mozek, tak mi všechno půjde rychleji,“ těší se. Prý to většině pacientů trvá zhruba rok, než si všechny funkce elektronické protézy doslova osahají a zautomatizují.
Kromě sžívání se s novou protézou teď Jonáše Kešnara čekají další závody v plavání včetně mistrovství Evropy. Kdyby splnil určité limity, mohl by se dostat na mistrovství světa. S přípravou loni Jonáši Kešnarovi pomohl i příspěvek z Kabelkového veletrhu Deníku, který získal coby talentovaný plavec.
