Proto jsme se ho zeptali na pohled tzv. „z druhé strany":

Jak vy osobně vzpomínáte na listopadové události před pětadvaceti lety a jak ovlivnily váš život?
V té době jsem měsíc a půl pracoval jako politický pracovník zemědělského oddělení okresního výboru KSČ. Samotný 17. listopad byl v Jindřichově Hradci den jako každý jiný. Až o několik dní později se sem dostávaly informace o dění v Praze a začalo se i tady něco dít.
Lidé se shromažďovali na náměstí, kde jsem se byl také několikrát podívat a slyšel jsem tam skutečně různá vystoupení nebo pokusy o vystoupení. Byla to zvláštní doba, kterou jsem nikdy před tím a ani potom nezažil a ani nezažiji. Některé vystupující jsem znal a někdy jsem si tehdy říkal, že mi mluví z duše a někdy mi naopak přišli k smíchu.

Vzpomínám si tehdy na jeden podvečer, kdy před budovou nového OV KSČ (dnešní budova Fakulty managementu – pozn. autora) přišel dav asi pěti set lidí a chtěl si prohlédnout bazén a saunu v budově. To tam ale nikdy nebylo. Když jim tehdejší vedení OV KSČ nabídlo, aby ze svých řad vybrali pět lidí, že je budovou provedou, dav se nemohl shodnout…

Každý na tu dobu a její dopady má svůj názor, často podle toho, jak si dnes vede. Osobně si myslím, že každý režim má své plusy i minusy a vždy je hodně zavádějící posuzovat minulost současnýma očima. Vše se odvíjí ať už v otevřené společnosti, nebo ve společnosti, která je částečně uzavřená. Mohl bych podle svého mínění uvést příklady toho, co bylo podle mne lepší a příklady toho, co je lepší nyní. To by ale bylo na daleko delší článek a také je to vždy téma do diskuze. Nejsem však tak slepý, abych to neviděl.

V každém případě mi ale vadí, že lidé nerozlišují mezi lidmi, kteří zůstali v komunistické straně kvůli myšlence, a mezi těmi, kteří v KSČ byli kvůli prospěchu a dnes jsou v jiných stranách – mnohdy v jejich vedení.

Jak jsem již sdělil, ať si každý posoudí, co je nebo bylo pro něj lepší. To je také současná demokracie – možnost si vybrat. ⋌(nov)