Například Michal Běhounek z Kamenice nad Lipou změnu kvituje s tím, že městská policie není tak důvěryhodná.

Naopak Petr Soukeník z Jindřichova Hradce se domnívá, že policie nestíhá být všude.

Jeho slova potvrzuje i vedoucí služby dopravní policie jindřichohradeckého policejního ředitelství Karel Kotil: „Strážníci by měli měřit rychlost dál. Máme na starost celý okres, děláme kontroly a měříme i mimo obce a například v Jindřichově Hradci by to bylo dobré.“

V Třeboni od chvíle, kdy začal nový zákon umožňující strážníkům radar používat, muži v černých uniformách začali s radarem pracovat. Náklady na jeho pořízení podle vrchního strážníka Vladimíra Školky činily 590 tisíc korun a přístroj byl pořízený na leasing. Konec radarů pro městskou policii by měl být sice od 1. ledna příštího roku, ale Školka vzhledem k vývoji diskuze v politických kruzích věří tomu, že od září zase nějaká novela zákona měření umožní.

Hlavně bezpečnost

„Připadá mi velice nefér, když nám někdo od léta roku 2006 dal pravomoc, teď ji rušit a ještě s tím, že se tak plní městská kasa. Nikdy na nás radnice nevyvíjela žádný tlak, abychom přinesli co nejvíce peněz na pokutách. Rychlost měříme transparentně tak, aby nás řidiči viděli, a jediným cílem je dodržování rychlosti,“ říká Školka. Podle velice hrubého odhadu nárůst na sumě vybrané za pokuty po pořízení radaru v Třeboni činí kolem 300 tisíc korun. To je podle starosty Jana Váni v rozpočtu města, který se pohybuje kolem 320 milionů korun, nepatrná suma.

„Podle mého je pseudoargument, že si tak města naplňují pokladnu. Důkazem je i to, že naši strážníci provádějí měření i v obcích Majdalena a Štěpánovice. Obě obce za služby strážníků platí a na druhé straně výnosy z pokut jim do kasy nejdou. Hlavně ale chtějí, aby zde řidiči jezdili bezpečně,“ poznamenává na adresu radarů třeboňský starosta.