Mnozí totiž ještě mají v paměti, jak se před jedenácti lety pod tíhou sněhu poroučely k zemi například střecha haly novobystřických technických služeb, která „pohřbila" uskladněné sekačky, traktor a další stroje, či střecha na sportovní hale v tehdejším dětském táboře, dnes Cyklokempu ve Starém Městě pod Landštějnem. A tehdy nejenom hasiči, ale i hradečtí vojáci záchranáři sundavali sníh ze střech zimního stadionu, ale i kostela a podobně.

Nutno podotknout, že tehdy těžký sníh na jihu Čech poškodil podle České pojišťovny nejvíce střech právě na Jindřichohradecku, a to celkem 156. Na druhém místě bylo Českobudějovicko s 87 střechami.

Podle vedoucího jindřichohradeckého odboru výstavby a územního plánování Bohumila Krejčího se od sněhové kalamity v únoru 2006 pozměnila takzvaná sněhová mapa. „Výpočet konstrukce střechy se posunuje o jedno pásmo výš. Jindřichohradecko je ve stejné oblasti jako dřív, ale zvýšila se norma, takže střecha nyní musí být projektována tak, aby zvládla zatížení sto kilogramů sněhu na metr čtvereční, zatímco před tím to bylo 70 kilogramů. K tomu se ještě používá koeficient 1,4, takže je zde dostatečná rezerva," vysvětluje Bohumil Krejčí.

Zdůrazňuje, že je vždy na vlastníkovi objektu, aby předcházel podobným událostem a v souladu s havarijním plánem budovy nechal sníh ze střechy sházet. Přitom je třeba sníh odstraňovat rovnoměrně, aby někde nebyla plocha víc zatížená.