Strom života, který pochází z kláštera paulánů v Klášteře u Nové Bystřice, se po patnácti letech vrátil na Jindřichohradecko.

V pátek v půl osmé ráno vzácný náklad opustil Národní galerii v Praze, kde byl po restauraci od roku 2001 vystavován a za tři a půl hodiny opatrné jízdy dorazil do Muzea Jindřichohradecka. Zde dřevořezbu restaurátorky galerie Markéta Pavlíková a Lenka Helfertová opět sestavily, aby mohla být umístěn ve speciální vitríně, kterou Národní galerie muzeu zapůjčila. Objekt byl pro transport rozložen na dvě hlavní části a čtyři drobné artefakty.

„Je to nádherná jemná řezba. Použito bylo jalovcové, tisové a lipové dřevo, dále mořená hruška a smrk," uvedla Lenka Helfertová. Tis i jalovec dobře vzdorují napadení dřevokazným hmyzem a díky tomu si uchovaly i po staletí relativně neporušenou strukturu.

V roce 2001 mohli dílo obdivovat návštěvníci na výstavě Sláva barokní Čechie.

Dílo prošlo kompletním restaurováním a od roku 2001 ho vystavovala Národní galerie v Praze.

Jak uvedl ředitel muzea Jaroslav Pikal, dlouhá desetiletí byl Strom života instalován v naprosto nevyhovujících podmínkách v Klášteře, což se samozřejmě podepsalo na jeho stavu. Proto se církev na přelomu tisíciletí domluvila s Národní galerií, že si Strom života zapůjčí a nechá ho restaurovat. Nyní zápůjčka končí a vzácné dílo se po domluvě s církví vrátí zpět do regionu a bude hlavní ozdobou expozice jindřichohradeckého sakrálního umění.

PŘÍRŮSTEK MUZEA
„Myslím si, že v našem muzeu bude Strom života vystaven minimálně pět až deset let, protože do Kláštera u Nové Bystřice se může vrátit opravdu až v případě, že se tam vytvoří vhodné podmínky," přiblížil ředitel.

Historik umění muzea Jakub Valášek doplnil, že barokní dřevořezba je datována do druhé poloviny 17. století. „Pravděpodobně se nejedná o českou provenienci, ale o německou," zmínil Jakub Valášek. Dodal že Strom života je ve výtvarném umění poměrně vzácným námětem. V bibli se tento výraz vyskytuje několikrát. Ve Starém zákoně je tak označen strom poznání dobra a zla, v Novém zákoně je stromem života nazýván kříž, na němž Kristus dokonal svou oběť.

DVA STROMY ŽIVOTA
V jindřichohradeckém minoritském klášteře se poprvé setkají dva Stromy života. „V křížové chodbě je malba z konce 15. století, kde je právě také zpodobněn Strom života, což je zpodobnění rodokmenu Ježíše Krista. Takže je to zajímavé i tím, že se ty dva Stromy života poprvé dostanou do jednoho objektu," řekl Jakub Valášek.

Veřejnost si bude moci Strom života prohlédnout při přednášce 14. listopadu v 18 hodin a pak v adventním čase od 26. listopadu do 30. prosince.

Vzácná dřevořezba z Kláštera

Zhruba dvoumetrový Strom života z Kláštera u Nové Bystřice, který je virtuózní dřevořezbou s vesměs nepolychromovaným přírodním povrchem, zobrazuje poslední události Kristova pozemského života, včetně posmívání, ukřižování a ukládání do hrobu. Jde o ikonografický typ Kalvárie (bez postav Kristova rodokmenu), kombinovaný s motivem vinné révy, která je eucharistickým symbolem. Zobrazuje poslední události Kristova pozemského života, včetně posmívání, ukřižování a ukládání do hrobu. Zároveň se celou kompozicí prolíná symbolika tří osob Nejsvětější Trojice, jíž je zasvěcen klášterní kostel.
Podle pověsti ho vyřezal jako projev pokání vězněný mnich, avšak vynikající umělecká kvalita, svědčící o profesionalitě řezbáře, ji zpochybňuje.

Co je Strom života

Jako Strom života je ve Starém zákoně označen strom poznání dobra a zla, jako symbol plného života, pokud nejsou překročena Boží přikázání. Podle biblické knihy Genesis rostl uprostřed Edenu a křesťanská tradice jej chápala jako předobraz Kristova kříže.
V Novém zákoně je stromem života nazýván kříž, na němž Kristus dokonal svou oběť a umožnil nám nový přístup ke stromu života. Proto byl také zobrazován po celý středověk kříž stylizovaný do podoby stromu, v němž byly často znázorňovány postavy z Kristova rodokmenu.