Sváteční splouvání Lužnice se už tradičně konalo na Boží hod vánoční v Suchdole nad Lužnicí. S lodí vyzdobenou vánočním stromečkem na přídi vypluly mezi čtyřicítkou plavidel také Eva Šustrová a Erika Molzerová z Českých Budějovic. Na lavici nafukovacího korábu nechyběla krabice s vánočním cukrovím nebo vánočka. Do Majdaleny plují ze Suchdola pravidelně. „Loď máme vlastní, dekorace vlastní. Výbava, to jsou léta zkušeností. Co nám náhodou chybí, to nám někdo půjčí,“ zmínila Eva Šustrová.

Na dotaz, jestli cukroví je také vlastní, potvrdila Eva Šustrová, že pekla sama. „Je to i dětská práce, děti pekly také,“ ocenila ještě i rodinné pomocníky. Obě vodačky zdůraznily, že na vodě chutná nejvíc, takže do cíle plavby toho asi moc nezbude. Neopren jim sice chyběl, ale teplého prádla měly dost. Základem svrchního úboru byly červené čepičky s bílým lemem a župany. S ostatním oblečením dostatečná ochrana proti chladu. „Jezdíme sem možná dvacet let. V župánku je teplo. Navíc, plavba, to je adrenalin. A když je nejhůř, dojde na ledviňáček," vypočetla Erika Molzerová. Doplnila, že v Českých Budějovicích se někdy ve stejný termín splouvá Mlýnská stoka. „Ale je to kratičký,“ vysvětlila Erika Molzerová, proč dostává přednost Lužnice. Zdůraznila ale, že na řeku vyrážejí vždy s velkým respektem, zejména při zvýšené hladině, jaká byla v pondělí. Kvůli rychlejší vodě podle Evy Šustrové chystali pozdější vyplutí, aby nebyli v cíli o moc dříve než pěší.

Až z Rakovníka

Kromě Jihočechů do kempu u mostu na Klikov, kde se startovalo, dorazili i hodně vzdálení účastníci. „Jedeme až z Rakovníka,“ řekla za další dvojici účastníků paní Dana a připojila, že letos zvolili pěší trasu podél řeky. „Abychom přeskakovali kmeny v řece, které tam určitě budou? Viděli jsme to z auta, že jsou polomy. To přenecháme mladším,“ usmála se paní Dana. Dodala, že k Lužnici jezdí odhadem asi dvacet let. „To přidej,“ zvýšil časový odhad Jarda, druhý člen opěšalé posádky a v nadsázce konstatoval, že kdo si to má pamatovat. Pravověrní vodáci z Rakovníka sjíždí hodně řek, ovšem Lužnici jsou věrní i v létě. A v zimě jezdí do Suchdola za jakéhokoliv počasí. „Předloni sněžilo,“ připomněla paní Dana.

Lipno zadržuje vánoční povodeň. Na snímku zaplavené nástupní místo vodáků v Pěkné nad Novou Pecí.
Lipno zadržuje povodeň ze Šumavy. Podívejte se, jak se vylévá z břehů

Na účastníky akce čeká zhruba osm kilometrů plavby do Majdaleny, pěší vyrážejí předem a za polovinou trasy nachystají ohřátí u ohně a v Majdaleně v hospůdce u jezu Pilař je pravidelně zatopeno. Splouvání Lužnice pořádá Vodácký klub Suchdol nad Lužnicí už přes 40 let. Letos ale s ohlasem tragické události z minulého týdne. Na výzvu starosty Suchdola Pavla Mráčka uctily přítomní minutou ticha oběti čtvrteční střelby na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, mimo jiné také proto, že jednou z obětí byl i občan Suchdola nad Lužnicí.

Plovací vesty i neopreny

Před vyplutím potom zazněly obvyklé organizační pokyny. Od Karla Böhma hlavně varování, že si lodní posádky mají dát pozor při zvýšené hladině a počínat si rozumně. Většina ze zhruba čtyřiceti posádek byla odpovědně oblečena v plovacích vestách. Část i v neoprenech. Pozornost diváků na břehu přitáhl i muž na paddleboardu, na dotaz diváků ze břehu zda se nebojí pádu do vody se smíchem odpověděl, že má neopren, ale ten vidět nebyl, ledaže by se skrýval pod obyčejným oblečením ušitý z nějaké nanovrstvy.

Lipno zadržuje vánoční povodeň. Windy Point v Černé v Pošumaví se ocitl skoro celý pod vodou.
Lipno na suchu vs. o povodni. Hladina stoupla o dva metry, podívejte se

Podle dalšího z organizátorů setkání Josefa Franty vyrazilo na pěší trasu asi 150 lidí, vhodná byla i pro rodiče s dětmi. V kempu nechyběl třeba ani Ruda Macho s fotoaparátem dokumentující celé setkání. „Chodím sem, když mám čas, fotím si pro sebe,“ řekl na břehu kousek od vody Ruda Macho. Ale v kempu byl i hasičský speciál se člunem na návěsu. Hasiči monitorovali situaci kvůli zvýšené hladině řeky.

Klíč noří do řeky třikrát

Vodácký klub Suchdol nad Lužnicí nyní vede Jan Wipplinger, předsedou je už potřetí za čtyři desítky let svého členství. Vodáckou sezonu klubu rozděluje zamykání a odemykání řeky. „Lužnici odemykáme poslední sobotu v březnu,“ říká Jan Wipplinger. Řeka se zamyká na dvakrát. „Oficiálně ji ukončujeme první sobotu v říjnu,“ doplnil Jan Wipplinger. Řeka se ale v říjnu zamyká jen na jeden západ. A na druhý západ se zamyká na konci prosince při splutí na vánoční svátky. Předseda klubu upozorňuje, že občas se ještě najdou při těchto akcích vodáci, kteří přivezou ještě i dřevěné kánoe, ale většina už jezdí na plastových lodích. Sám se na vodu dostane tak dvakrát třikrát do roka. Méně už klub pořádá například i zájezdy na zahraniční řeky. „Není už to takové, jako to bývalo,“ říká Jan Wipplinger a vysvětluje, že členové už jsou starší a třeba také s rodinami také nemají tolik času, co dříve.

Na jaře se ovšem všichni zájemci mohou na otevření sezony a plavbu po Lužnici určitě těšit.