Žije společně se svým nejmladším synem Romanem Pražákem a jeho ženou Květou.

A jak vzpomíná na uplynulá léta? „Pocházím z Hlinska, pamatuji si, že když jsem vyrůstala ještě za Rakouska – Uherska, byl veliká bída. Poznala jsem v životě hodně bídy a dřiny. Nebyly ani brambory. Protože manžel pracoval v Jindřichově Hradci, šla jsem za ním,“ popsala Julie Pražáková. Od svých 25 let pracovala jako tkadlena v Jitce. „Vždy byla nejlepší pracovnicí, ale nikdy nebyla oceněna, protože nebyla v KSČ,“ sdělil syn Roman Pražák.
Vychovala tři syny, ale když byli ještě malí, manžel jí zemřel. Musela se proto, jak sama říká, hodně otáčet.

„Postarala jsem se, aby se uměli uživit a byli postaveni do života. Brala jsem na děti 120 korun,“ říká Julie Pražáková. „Musím říci, že o nás bylo dobře postaráno a ve škole jsme patřili dokonce k těm nejlépe oblékaným, ačkoliv jsme majetní nebyli,“ uvedl dále syn Roman Pražák.

Dnes ráda čte, a to bez brýlí, špatně vidí jen na dálku. Kupuje si oblíbené časopisy, v nichž se zajímá zejména o společenské dění. Bydlela sama v bytě ale pak ji začalo zlobit srdce, proto se v roce 1994 přestěhovala k synovi a jeho ženě. „Úplně ven už nechodím, ale chodím na balkón a ráda sleduji televizi.“ Julie Pražáková již má sedm vnoučat, 12 pravnoučat a několik prapravnoučat. K jídlu má ráda všechno.

Je také nadšenou fanynkou hokeje a moc fandila českému národnímu týmu na uplynulém mistrovství světa. Pečuje o svého domácího mazlíčka kocoura. Julii Pražákové přišel popřát a předat dárek také starosta Jindřichova Hradce Stanislav Mrvka, vedoucí sociálního odboru jindřichohradeckého městského úřadu Zdeňka Šindelářová a pracovnice z okresní správy sociálního zabezpečení Marcela Nováková.