Jeho druhá návštěva, kdy tam pomáhal se stavbou misie, mu také přinesla setkání s mladým Tanzáncem Sylivesterem, který pracoval jako průvodce u vodopádů jezera Malawi. „Vzniklo tehdy naše přátelství, udržujeme kontakt přes e–maily nebo sms zprávy, píšeme si v angličtině,“ popisuje podnikatel Jindřich Povolný vzájemnou komunikaci na dálku.

Jak sám říká, tehdy mu mladý Tanzánec také pověděl, že mu právě zemřeli oba rodiče, žije s babičkou a dotázal se, zda by nebyl ochoten ho finančně podporovat na studiích. „Bylo to tak 1500 až 2000 korun ročně, tak jsem souhlasil,“ říká Jindřich Povolný.

Při další návštěvě Afriky byl také pozván do rodiny. „Tam pozvání nelze odmítnout a zvykem bývá přinést nějaký drobný dárek, často jím bývá cukr, proto i my jsme ho tehdy babičce donesli,“ zavzpomínal cestovatel. Letos ale také přišel čas, aby se i Sylivester podíval do České republiky.

Má tady již několik známých, kteří nejen s Jindřichem do Tanzánie přijížděli, a tak mu vymýšlejí různý program, aby poznal co nejvíce jihočeských krás. „Když musím být v obchodě, tak chodí se mnou a zapojuje se do pracovního procesu. Zákazníci už se ani nediví, že pomáhá černoch,“ směje se Jindřich Povolný.