"Nasyslit nebo nakřečkovat," to jsou slova, která i mladší generaci možná něco řeknou. Ale zatímco ještě v polovině minulého století byli sysel a křeček běžnou součástí života na polích a lukách a zemědělci je neměli rádi, protože tito menší hlodavci dokázali do svých nor nasyslit a nakřečkovat zjevně nadměrné zásoby obilí, dnes jsou v české volné přírodě skoro stejnou raritou jako jelen se zlatým parožím nebo jednorožec, řečeno jen s mírnou nadsázkou.

Například v jižních Čechách jsou z poslední doby ve volné přírodě známa jen dvě místa s pravidelně pozorovaným syslem, štíhlým hlodavcem o něco větším než je morče: v Albeři na Jindřichohradecku a u Strakonic na letišti. Právě do Strakonic měl letos zamířit posilující kontingent zvířat z Jihočeské zoologické zahrady v Hluboké nad Vltavou.

Na golfové hřiště nebo do hor

Podle zooložky zahrady Markéty Jariabkové už takhle vypouštějí zvířata z Hluboké od roku 2015. Odchována jsou buď v Hluboké nebo v pobočce zahrady - záchranné stanici u Temelína. "Poprvé to bylo golfové hřiště Karlovy Vary," říká Markéta Jariabková, jakou adresu měla první zásilka, s tím, že se tehdy jednalo o posílení populace. O rok později se v Českém středohoří na Pustém vrchu vypouštěla zvířata v rámci repatriace. "Je to obnovení populace ve vhodné lokalitě," vysvětluje druhý cíl projektu Markéta Jariabková. Z Hluboké ročně expedují 40 - 60 jedinců. Letos, protože populacím nepřála přírody, poslali kolegům jen pět jedinců na podporu chovů.

Jedním z původních druhů zvířat, který v minulých dekádách mizel z české přírody tak rychle, že mu hrozilo vyhynutí, je i sysel obecný. Díky záchranným programům se ale jejich úbytek podařilo zastavit
Syslům se v Česku daří. Domácí populaci posílili zahraniční "osadníci"

Celý záměr zastřešuje Agentura na ochranu přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) a například v roce 2021 se během července postupně na šesti různých lokalitách v Čechách i na Moravě vypustilo 171 syslů. Na realizaci záchranného programu sysla obecného se kromě AOPK ČR podílí také Muzeum Karlovy Vary a několik zoologických zahrad, včetně těch zahraničních. V tuzemsku jsou to ZOO Praha, Brno a Hluboká nad Vltavou, a vlašimská záchranná stanice zvířat. V zahraničí jsou to jedna zoologická ze Švédska a jedna z Německa, jak uvedla pro média Tereza Brzobohatá, koordinátorka záchranného programu.

Překrmení diváky

Sysli se odchytávají i ve volné přírodě na lokalitě u Mladé Boleslavi, kde ale mají velmi neobvyklé podmínky. "Zdejší kolonie se dlouhodobě potýká s nežádoucím přikrmováním návštěvníky. To způsobuje nepřirozeně rychlý růst počtu syslů. Na tak malé ploše jich je víc, než je vhodné," vysvětlila Tereza Brzobohatá nedávno pro Parlamentní listy. Odchycená zvířata (v roce 2021 80 jedinců) tak pomohla posílit stávající populace a zároveň se odlehčilo přetížené mladoboleslavské kolonii.

Zdroj: Deník/Michal Bílek

V jižních Čechách se měli letos sysli z Hluboké vypouštět na strakonickém letišti. Tamní lokalita je považována dlouhodobě za vhodnou, na rozdíl od Albeře, kde nejsou splněna potřebná kritéria. Bohužel ale v Hluboké neměli dost zvířat. Podle Petra Chládka, předsedy Aeroklubu Strakonice, se počítá s tím, že by sysli dorazili příští rok. Bude to potřeba. "Dva roky po sobě tady byly přívalové deště," říká Petr Chládek a připojuje, že letiště je na nepropustném jílovém podloží. Nory se tak zaplní vodou a kolonie prakticky přestala existovat. "Dařilo se jim tu, žili tu léta," zdůrazňuje ale předseda aeroklubu. Bohužel, co nedokonal déšť, to si následně vzali na starost přirození nepřátelé hlodavců. Sysli zbavení ochrany v norách se staly snadnou kořistí pro káně, ale třeba i čápa. "Dravci to posbírají," konstatoval popsal osud části syslů Petr Chládek.

V České republice v roce 2020 žilo odhadem kolem 8000 syslů obecných. Při zahájení záchranného programu to přitom bylo přibližně 3600. Například v roce 2021 ale dlouhá zima a chladné, deštivé jaro v kombinaci s častými přívalovými dešti syslům moc nepřály. Z roku na rok tak těchto ohrožených hlodavců ubylo asi o dvě tisícovky, a to i přes značné úsilí všech realizátorů záchranného programu.