Kde na jihu Čech hořely památky:

Požár historického pivovaru v Hradci

Ve středu 7. září 2011 požár těžce poničil historickou budovu zámeckého pivovaru v sousedství zámeckého komplexu v Jindřichově Hradci. Pozdější vyšetřování ukázalo, že požár způsobily nezletilé děti, které si v chátrající budově rozdělaly ohníček. Zničenou ruinu koupilo od soukromého majitele město. To teď řeší budoucí využití pivovaru – mohla by v něm vzniknout městská restaurace s pivovarem nebo sály pro kulturní vyžití.Ve středu 7. září 2011 požár těžce poničil historickou budovu zámeckého pivovaru v sousedství zámeckého komplexu v Jindřichově Hradci. Pozdější vyšetřování ukázalo, že požár způsobily nezletilé děti, které si v chátrající budově rozdělaly ohníček. Zničenou ruinu koupilo od soukromého majitele město. To teď řeší budoucí využití pivovaru – mohla by v něm vzniknout městská restaurace s pivovarem nebo sály pro kulturní vyžití.

Požár rozhledny Hýlačka na Táborsku

Požár rozhledny Hýlačka.

Nejstarší česká dřevěná rozhledna Hýlačka u Tábora zcela shořela na Nový rok 2012. Kulturní památce z táborských Větrov bylo téměř sto let. Zůstala jen základní deska, která u nové Hýlačky dostala čestné místo.

Požár kostela Církve československé husitské v Mirovicích

Požár kostela Církve československé husitské v Mirovicích.

Požár kostela Církve československé husitské v Mirovicích na Písecku začal 31. března 2015. Příčinou byl špatný stav komínu v kombinaci s přizděným trámem. Požár se hasičům podařilo zdolat až druhý den ráno, kdy z kostela zbyly jen obvodové zdi. Na jeho obnovu začali lidé přispívat. Obnovit se jej podařilo rychle. V září 2016 byl otevřený lidem. 

Požár hotelu a domu z první třetiny 16. století v Krumlově

Podle projektanta jsou v hotelu Myší díra prohořené části krokví, ale statika budovy narušena nebyla.

S požárem v historickém centru Českého Krumlova si museli poradit hasiči 2. května 2018. V Rooseveltově ulici hořely dva domy: hotel a obytný dům z první třetiny 16. století, škoda přesáhla sedm milionů. Podle hasičů začalo hořet v kůlně. Hotel je opravený, ale obytný dům se majitelce nepodařilo opravit, je stále bez střechy a přikrytý plachtou.

Krumlovský zámek by zachránily suchovody  


Při zásazích v památkových objektech hasičům pomáhají plány budov i soupis cenných sbírkových předmětů.

Na krumlovském zámku už nejméně tři sta let nehořelo. Ale na možnost, že se tento národní poklad ocitne v plamenech, jsou českokrumlovští profesionální hasiči připraveni.

Debata kolem požární ochrany památek se rozvířila poté, co v pondělí večer v Paříži vzplála katedrála Notre-Dame.

Podle ředitele českokrumlovského územního odboru hasičského záchranného sboru Pavla Rožbouda je krumlovský zámek specifický hlavně tím, jak je rozsáhlý. „Je k němu i složitější přístup a musíme si tam dovést vodu,“ vysvětlil Pavel Rožboud s tím, že při případném zásahu by hodně pomohly tzv. suchovody. Tedy požární nezavodněné potrubí. Pod zámkem u říčky Polečnice mají hasiči na třech místech čerpací stanoviště, kam přijedou s cisternou, napojí se na suchovod a jsou schopni na tři místa na zámek dostat vodu.

Jeden suchovod vede do podkroví v centrální části zámku. „Dostaneme se tedy s vodou až na půdy,“ ujistil Pavel Rožboud. Další vede na třetí a páté nádvoří. Hasiči pravidelně prověřují, jestli tento systém těsní a funguje tak, jak má. S technikou se totiž dostanou jen na druhé a páté nádvoří, na třetí a čtvrté přímo uprostřed zámku ne.

Podobné to je s hradem Rožmberk a klášterem ve Zlaté Koruně. „I tam máme suchovody a čerpací stanoviště u Vltavy. Objekty na Krumlovsku máme dobře zmapované, je k nim zpracovaná dokumentace, která určuje, kudy a jak zasahovat a jaká jsou kde nebezpečí,“ vysvětlil ředitel.

Podle mluvčí jihočeských hasičů Venduly Matějů je při zásazích v památkových objektech pomocníkem dokumentace zdolávání požárů. „Tu má každý objekt. Je v ní nejen popis objektu, ale také zaznamenané cenné předměty,“ vysvětlila mluvčí.

Druhým nejrozlehlejším památkovým objektem v kraji po krumlovském zámku je ten jindřichohradecký.

Kastelán Jan Mikeš ujistil, že na 90 procentech zámeckých budov je nainstalována protipožární signalizace. Nechybí ani hasicí přístroje umístěné za dveřmi nebov bývalých výklencích na dřevo. „Jsou použitelnéi pro návštěvníky pro případ že by třeba průvodce omdlel,“ doplnil jindřichohradecký kastelán Jan Mikeš.

V klášteře přibudou čidla a hlásiče  

Dvakrát museli v minulosti zasahovat hasiči v katedrále sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Naposledy v 16. století. Jak uvedl mluvčí Biskupství českobudějovického Miroslav Bína, katedrála nemá – až na hasicí přístroje – žádnou zvláštní protipožární ochranu. „Pro budoucí opravu katedrályi dalších objektů počítáme s elektrickým protipožárním systémem,“ řekl Miroslav Bína. Doplnil, že takové plány se aktuálně týkají rozsáhlé opravy objektu kláštera na českobudějovickém Piaristickém náměstí. „U novostaveb montujeme například kouřové hlásiče se zvukovým signálem,“ dodal.

Požáry památek většinou souvisí s jejich rekonstrukcí, běžný provoz tak nebezpečný nebývá. Slova kastelána jindřichohradeckého zámku Jana Mikeše se potvrdila při pondělním požáru katedrály Notre-Dame v Paříži.

V objektech, které v kraji spravuje Národní památkový ústav (NPÚ), by na požár nebo dým upozornil hasiče protipožární systém. Informoval o tom ředitel NPÚv Českých Budějovicích Petr Pavelec. Počet hasičských přístrojů v hradech a zámcích odpovídá speciálním předpisům.

„Jsou umístěné tak, aby nebyly na první pohled viditelné, ale obsluha zámku a hasiči ví přesně, kde se nachází a jak je použít,“ ujistil Petr Pavelec. Na památkových objektech se totiž pravidelně konají nejen revize, ale i preventivní cvičení hasičského záchranného sboru.

Některé objekty jsou, jak je dáno historickým vývojem, hůře dostupné hasičům. „Třeba na některá nádvoří zámků neprojedou hasičská auta,“ vysvětlil ředitel památkářů s tím, že v těchto případech pomáhají suchovody, jimiž se přivede voda z nejbližšího vodního zdroje. „Máme je na všech objektech,“ doplnil Petr Pavelec.