„Znělku nám nedosadili výpravčí, ale spíš programátoři,“ vysvětluje tamní výpravčí Vít Kuchválek. Podle něj byla znělka součástí informačního systému, který do roku 2015 ve Veselí hlášení podával. V souvislosti s přechodem na jiný informační systém pak zanikla i znělka a mužský hlas nahradil ženský.

Lenost tvořit nové

Změna informačního systému byla podle Jakuba Švece, správce stránky Nádražní hlášení a jednoho ze zakladatelů petice proti rušení znělek, hlavním důvodem k rušení originálních znělek před letošním lednem. „Nazvali bychom to spíše leností nové znělky vytvářet a dávat do programu,“ míní o mizení znělek před rozhodnutím Správy železnic.

„Protože znělka neměla spojitost přímo s místem, brali jsme tóny z písně Černé oči jděte spát jako každou jinou obecnou znělku,“ popisuje své dojmy výpravčí. Po lokálních znělkách si však stýská. „Znělka před hlášením je dobrý orientační bod. Kvůli tomu, že všechna nádraží postupně přecházejí na jednotný styl, nemusí si člověk všimnout, kde zrovna je,“ doplňuje veselský výpravčí Vít Kuchválek.

Nadobro zrušené?

Na nádraží slouží už 47 let. „Za tu dobu jsem zpozoroval, že s těmi znělkami je to jako s rušením jmen vlaků. Teď se všechny vlaky jedoucí jedním směrem jmenují stejně. Je to sice zjednodušení, ale dříve jednotlivé názvy vlaku odkazovaly na určitou prestiž,“ vzpomíná výpravčí.

Vindobona (název vlaku na trase z Berlína do Vídně, v provozu 1957–2014. Latinsky název znamená Vídeň, pozn. red.) už podle něj není ta Vindobona, kterou pamatuje. „Ale uvidíme. Němci dříve také originální jména vlaků rušili, teď se k nim zas postupně vracejí,“ dodává Vít Kuchválek s nadějí, že ani u nás znělkám a jménům vlaků nemusí být nadobro konec.

Z památky nocležna

Příští rok oslaví nádraží ve Veselí nad Lužnicí 150 let své existence. Výročí se však nevztahuje k současné nádražní budově. Ta je mladší, pochází z roku 1887. První vlak však Veselím projel už v září roku 1871. Původní stanici vybudovala soukromá společnost Dráha císaře Františka Josefa na trase spojení Vídně s Prahou.

Současnou stanici nechali postavit kvůli Českomoravské transverzální dráze, která spojovala Domažlice, Tábor s Jihlavou, Brnem a vedla až do Trenčianske Teplé. Kvůli trati se muselo přestavět celé kolejiště. Historicky starší nádražní budova, která 3. září následujícího roku oslaví 150 let, je dnes v rukou soukromníka a slouží jako nocležna pro dělníky.