Třeboňské Masarykovo náměstí je dnes oblíbeným cílem turistů a častým místem konání nejrůznějších trhů i kulturních akcí. Staví tu také třeboňský vláček, který vozí výletníky po okruhu lázeňským městem. Náměstí je obklopené měšťanskými domy s renesančními a barokními štíty. Po obou jeho stranách jich napočítáte stejně - 13. Protáhlý tvar dala náměstí ve středověku obchodní trasa, která jím procházela ve směru východ - západ.

„Zatímco jeho západní část uzavřela městská brána sousedící s hradem pánů z Růže, směrem na východ se několikrát rozšiřovalo. První doklady hrazení tržiště byly archeology nalezeny v prostoru před budovou Státní spořitelny z roku 1932 se sochami akademického sochaře Josefa Bílka na fasádě,“ přiblížila historii Blanka Čechová ze Státního oblastního archivu v Třeboni.

Letos bude pokračovat oprava Novohradské brány v Třeboni. Hotová je již fasáda na jižní straně, kamenné prvky, historický nápis a přilehlá hradební zeď. Nyní přijde na řadu sgrafitová fasáda na severní straně, přilehlá ohradní zeď na Valy a východní štíto
Novohradská brána v Třeboni se mění do krásy. Dostane nové sgrafitové omítky

Obchodní funkce náměstí se postupem času přenesla z venkovního tržiště do přízemí měšťanských domů. „Řada štítů městských domů, které byly do jednoho ve svém přízemí zároveň obchody, řemeslnickými dílnami nebo hostinci byla na konci 19. století odstraněna, aby mohl být hřeben střech souběžně s frontou domů a půdy tak získaly na rozloze. Třeboňští měšťané a obchodníci měli také na konci 19. století na svědomí celkové zastavění jednotlivých podloubí, opět za účelem rozšíření svých provozoven,“ vysvětlila Blanka Čechová s tím, že o této době vypráví třeboňský rodák, historik Josef Šusta ve své knize vzpomínek Léta dětství a jinošství.

Ničivé požáry

Gotickou a renesanční podobu městských domů v centru dnes ukrývají nejen barokní ale i novější fasády, protože město Třeboň několikrát zpustošil požár. „Nejhůře dopadlo náměstí v roce 1562, a poté roku 1781. Po požáru v roce 1562 se o obnovu i celkový vzhled náměstí zasloužil tehdejší rožmberský vladař Vilém z Rožmberka, když sobě nechal obnovit rezidenci na třeboňském zámku a inspiroval tak měšťany k budování nové, renesanční podoby náměstí,“ upřesnila Blanka Čechová. Náměstí dominuje stará radnice vystavěná po požáru města v roce 1562 s mladší radniční věží, která nabízí neopakovatelný výhled do okolní krajiny.

Uprostřed třeboňského náměstí stojí opravdový skvost, renesanční kamenná kašna. Její žulovou nádrž ve tvaru desetibokého hranolu zdobí kruhové reliéfy antických hlav.

Kaplička svaté Barbory u Branné.
Kaplička svaté Barbory u Branné dostane novou fasádu. Pomůže dotace z kraje

„Přestože domy měly své studny, kašna na náměstí byla vždy veřejně dostupným zdrojem vody a tím i důležitým místem setkávání, v podobě bez středového sloupku pochází z roku 1569 a je dílem kameníka Jordána,“ doplnila Blanka Čechová. Na středu náměstí vedle kašny najdete také barokní Mariánský sloup z roku 1780, který je dílem českobudějovického kameníka Leopolda Hubera.

Historické jádro Třeboně je od roku 1960 městskou památkovou rezervací. I proto postupně došlo ke znovuotevření podloubí a obnovení ubouraných městských domovních štítů, jak ukazují historické fotografie. Dnešní podobu náměstí ovlivnila renesanční přístavba zámku, kterou zrealizoval poslední Rožmberk, Petr Vok.

Turisty po zimní přestávce opět vozí kolem Světa loď Petr Vok.
Petr Vok opět jezdí kolem Světa. Během plavby se dozvíte spoustu zajímavostí

Nejnovější stavbou na třeboňském náměstí je dům U Bílého beránka. V roce 1987 dokončený obchodní dům s bufetem a vinárnou je zajímavým pokusem jak do historického prostředí zakomponovat moderní objekt.