V té je podmínka o takzvané neoddělitelnosti majetku, kterou město nemůže splnit. Čistírnu vlastní samostatně a další vodohospodářský majetek má vložený do Dobrovolného svazku obcí Hamr.

„Lidé v ostatních obcích by pak dopláceli na třeboňskou čistírnu, se kterou nemají nic společného,“ vysvětlil na setkání veřejnosti s vedením města starosta Jiří Houdek.

Kvůli dotacím z Unie se v Třeboni také museli zavázat k plnění finančního modelu a každoročnímu zvýšení stočného. Jen v letošním roce došlo k navýšení asi o 12 korun s DPH. „Co to tedy pro lidi znamená a jak se bude vodné a stočné dále měnit?“ tázal se na setkání jeden z přítomných občanů.

Jak by mohla cena vodného a stočného v budoucnu vypadat, sdělil místostarosta Třeboně Zdeněk Mráz. „Zdražení, které jsme odsouhlasili pro tento rok, je platné, ale s dalšími cenami se již nemusíme vázat na Evropskou unii a můžeme je tak například i na několik let zmrazit,“ upřesnil.

Vratka dotací by měla být podle starosty splácena bezúročně, o čemž jednají s ministerstvem, a to ze zisků z čistírny, což nezatíží městský rozpočet.

V budoucnu chtějí v Třeboni hradit bez dotací i další investice. Například sběrný dvůr, které by s dotacemi nemohly provozovat městské technické služby. „I dotace je skutečně nutné přijímat s určitým rozmyslem,“ doplnil starosta.