Což je poměrně samozřejmostí na Třeboňsku. To je totiž v posledních letech označováno jako cyklistický ráj. Kromě záplav turistů však v této placce, jak je často s úsměvem zdejší krajina označovaná, jezdí lidé na kolech snad odjakživa.

„Viděla jsem v zimě na chodníku před lékařskou ordinací nějakou babičku, jak slézá z kola. Bylo tak hrozné náledí, že jsem se bála i vyjet s autem, ale ona mi k mému překvapení řekla, že to tak klouže, že by tam pěšky ani nedošla,“ vzpomíná s úsměvem Helena z Třeboně. Jelikož to v Třeboni vypadá tak, že se skoro každý Třeboňák narodil pro jízdu na kole, věnují se zde dopravní výchově dětí už odmalička.

„Vždy na jaře a na podzim připravujeme kurzy pro čtvrté třídy z devíti škol na Třeboňsku, které vyvrcholí na jaře závěrečnou zkouškou. Podporuje je jak BESIP, tak i město Třeboň,“ uvedl spolumajitel třeboňské autoškoly Martin Ille. Letos se jim podařilo prosadit i novinku, a to výuku předškolních dětí od pěti let. Každý rok se věnují kolem pěti stovkám dětí. Dostávají na ni roční příspěvek od města 16 tisíc korun.

Proto jsou zde důležité i cyklostezky. Jejich význam potvrdil velitel třeboňské městské policie Vladimír Školka: „Vloni vybudovaná smíšená stezka pro chodce a cyklisty z Třeboně od Penny do Břilic učinila konec problémům.“ Městská policie totiž musela často řešit stížnosti jak chodců a cyklistů, tak také řidičů, protože je tamní komunikace úzká. Cyklistické stezky z Kopečku i z Břilic se scházejí většinou u škol, takže jsou podle Vladimíra Školky nejvíce užívané při ranním provozu.

„Propojení stezek, které pokračuje od Trojice k autobusovému nádraží a v budoucnu by mělo pokračovat až k napojení na Kopeček, bude znamenat, že cyklisté zmizí ze silnic, což bude jen ku prospěchu bezpečnosti,“ uzavřel Školka.