Na opravě sousoší pracoval s kolegou Davidem Ošmerou. „Je to měsíc, co jsme začali. David tu byl se mnou dva týdny. Já jsme si ho vybral, protože vím, že je šikovnej a že zvládne udělat tu nejšpinavější práci, jako je broušení. Je to zahradník. Pak už jsem na kaprovi pokračoval sám,“ přiblížil v pondělí umělecký štukatér Bryxi, když na místo přišli lešenáři rozebrat lešení.

Bryxi se rozhodl obnovit i betonový základ, který kapra drží. „Já jsem to neměl ani v rozpočtu, opravovat sokl, ale říkal jsem si, že to patří k té soše,“ poznamenal štukatér. Práce na sousoší třeboňského kapra znepříjemňoval déšť a vítr. „Ze začátku jsem měl špatně zakryté lešení a měli jsme špatné počasí. Jedenáct dní pršelo. Vítr napřed plachty trhal. Pak jsem plachty dokoupil a dokonale jsme to zakryli, aby se tam nedostala ani kapka,“ vylíčil Bryxi s tím, že fólii kupoval v třeboňských stavebninách, kde mu dávali slevy. „Spřátelili jsme se, věděli, že tu dělám na plastice, tak byli milí,“ podotkl.

Všechny trhliny, které kapři měli a zatékalo do nich, jsou zalaminované skelnou tkaninou. Na nejnižších bodech nechal umělecký štukatér díry. „Kdyby se to náhodou časem naplnilo vodou, aby to mohlo odtékat,“ vysvětlil Bryxi, který doufá, že si v sousoší nebudou vosy dělat hnízdo. „Myslím si, že ne, protože laminát bere tolik tepla, že by se v tom hmyz uvařil,“ uvažoval umělecký štukatér.

Na sousoší se vyřádil. Šupiny trochu zvýraznil. „Patina je jiná. Začal jsem to stínovat a zvýraznil jsem šupiny. Doufám, že se to bude lidem líbit a že to vydrží, co nejdéle. Myslím, že časem to poničí slunce a mráz. Škoda, že to není bronz,“ zamýšlel se nad „trvanlivostí“ díla. Odhadl ale, že by minimálně pět let mělo dílo vydržet.

V Třeboni se uměleckému štukatérovi moc líbilo. „Jezdím sem pracovně od dvaceti let. Miluju to tady. Přijely za mnou děti, takže jsme jeli na výlet parníkem kolem Světa. Pobyly tu se mnou tři dny. Jinak si telefonujeme a už se na ně těším do Prahy,“ líčil Bryxi.

Za svůj život vytvořil autor třeboňského kapra Josef Nálepa okolo 150 sochařských portrétů významných osobností českého kulturního a společenského života. Byly to například busty Vlastimila Brodského, Radovana Lukavského či Karla Gotta. V Třeboni zanechal svou stopu nejen v podobě sousoší kaprů, ale i vílu Pergolínu nebo sochu Jakuba Krčína v Krčínově domě. Umělecký štukatér Roman Bryxi pracoval s Josefem Nálepou například na sochách Převalského koně a hříběte pro pražskou ZOO, Sousoší – Fontány Svaté Marie, Terezy a Elizabet v Mnichově, až po pomník fotbalové legendy Josefa Masopusta, instalovaný v Praze na Julisce před branami stadionu v květnu 2012.