„Turbínu uvedl do provozu můj pradědeček v říjnu roku 1918,“ zdůraznil pyšně Michal Stecher, spolumajitel areálu Stecherova mlýna. Zařízení fungovalo i po válce a po znárodnění firmy, ale někdy v padesátých či šedesátých letech bylo odstaveno. Věci ze strojovny byly rozebrány, turbína se ocitla pod nánosem bahna a náhon k ní byl postupně z větší části zavezen.
Vzešla z bahna
Nyní by měla být vodní elektrárna obnovena. Už jen vysvobození turbíny ale nebylo jednoduché. „Měli jsme to odshora očištěné, a potom se vše na čtrnáct dnů zaplavilo vodou, aby se dalo zařízení lépe rozebrat a odstranit nánosy bahna,“ popsal přípravy na včerejší akci Vít Zíka, hlavní správce areálu.
Už na první pohled je ale patrné, že čas ještě nedokázal zahladit všechny stopy po vodní elektrárně. Dodnes je téměř úplně zachovalé dláždění náhonu na jedné odkryté části. „Očekávám, že vydlážděný bude celý kanál,“ zmínil Stecher. V dobrém stavu je ohromná betonová kašna, jakýsi sklep, kterým proudila voda přímo k turbíně. Kašna bude potřebovat podle Stechera jen minimální opravy.
Poměrně bez úhony přečkal bahenní zával i bezmála čtyřtunový kovový kolos, který sestává z oběžného kola a z takzvaného kříže uprostřed kola. „Zub času se na turbíně částečně podepsal, ale po generální opravě bude plně funkční,“ řekl Miroslav Beránek, který se ve své firmě o opravy a servis vodních elektráren stará. Předpokládá, že v květnu by mohla být renovace turbíny hotová. Na Českobudějovicku nedávno například renovoval turbínu v Březí, kde založila mlýny rodina Zátkova.
Ve Stecherově mlýně by se mohla znovu turbína rozběhnout příští rok. „Je to výraz úcty k předkům. Jestliže to pradědeček vymyslel, tak proč bych se neměl pokusit dát to dohromady,“ uvedl Michal Stecher.
Výkon bude sto kilowatt
„Každá mašina byla spočítaná na to konkrétní místo,“ říká specialista na servis a opravy vodních elektráren Miroslav Beránek s tím, že každá turbína vlastně byla originál. Stejně tomu bylo i s Francisovou turbínou v areálu Stecherova mlýna.
Sloužila necelé půl století. V říjnu roku 1918 byla zprovozněna, fungovala i po znárodnění, ale někdy v padesátých či šedesátých letech byla odpojena. Zařízení, které šlo snadno odmontovat, zmizelo.
Zůstalo jen oběžné kolo s křížem a bezprostředně související výbava. Náhon postupně zaneslo bahno, včetně turbíny, a posléze byl přívod vody k turbíně úplně zasypán.
Obnova bude náročná. „Nahoře se všechno musí koupit a udělat nové,“ říká Michal Stecher, spolumajitel mlýna. Generátory, elektroinstalace, řemenice, to vše bude muset být nové. Výkon turbíny by měl stoupnout na 100 kilowatt, původně vyráběla 70 kilowatt za hodinu.
Lannovi nástupci změnili obor
Než vznikl Stecherův mlýn nedaleko Litvínovic u Českých Budějovic, založila zde firma Lanna pilu a parketárnu. Pohon obstarávaly dvě Jouvalovy turbíny, které poháněla voda vedená náhonem od rožnovského jezu. V areálu firmy se ale vodní tok dělil. Část směřovala zpět do Vltavy, část do Čtyřech Dvorů. Zde napájela sádky, sloužila městskému zahradnictví a zásobovala vodou i městské rybníky, například Bagr. Na přelomu století změnil areál u Litvínovic majitele. „Od rodiny Lannů to koupil můj pradědeček, průmyslník Antonín Stecher,“ říká Michal Stecher, dnešní spolumajitel areálu. „Pradědeček to začal předělávat,“ dodává Stecher s tím, že postupně vznikl mlýn, pekárna a pražírna.
Pečivo se prodávalo ve Stejskalově ulici v Českých Budějovicích, v pražírně se vyráběly příměsi do pečiva. Po roce 1948 došlo ke znárodnění, ale dnes areál opět patří rodině Stecherů.