Tvrz, v minulosti osiřelá, zapomenutá, chátrající stavba, jíž několikrát hrozila demolice, ožívá. Návštěvníci v areálu tvrze najdou muzeum, a věž nejenom zrestaurovanou, ale také dostavěnou o hrázděné patro se zastřešením. A v něm vybavenou místnost se středověkými kachlovými kamny, stolem, křesly, lavicemi, poličkami a stoly. V mezipatrech vitríny s popisem a fotografiemi záchranných prací, ale i historickými předměty spolku – zbraněmi a mincemi. Na východní straně tvrze se dochovala dvě sklepení z první fáze života stavby z doby vlády pánů z Michalovic, která jsou nyní zastřešena. Byla to sklepení pod palácem. Zrekonstruovány jsou i pozůstatky obvodové zdi. Tvrz v minulosti obkružoval hluboký příkop, přičemž na nejohroženější západní straně se rozkládala vodní plocha, přes kterou vedl do tvrze asi 14 metrů dlouhý most.

Tvrz Tichá
První písemná zmínka o tvrzi je z roku 1360, i když archeologický výzkum ukazuje, že je starší. Vznikla na dominiu pánů z Velešína a z Michalovic v rámci německé kolonizace českého královského hvozdu ve 13. století. Roku 1387 přešla tvrz i s celým velešínským panstvím do rukou Oldřicha z Rožmberka a jeho syna Jindřicha. Na tvrzi nikdy nesídlilo panstvo, vždy tam byl pouze purkrabí nebo hejtman. Tvrz byla později několikrát vypálena a poškozena. V roce 1620 ji získal hrabě Karel Bonaventura Buquoy. Jan Buquoy ji nechal roku 1789 přestavět na pivovar. Měl krátké trvání. Pak byl areál tvrze zastavěn užitkovými a obytnými budovami a tvrz ztratila svou původní podobu. Dnes jí byl vrácen její původní středověký rozsah.

„Na záchraně tvrze pracujeme čtrnáct let,“ zavzpomínal Radek Kocanda ze spolku Hrady na Malši. „Začali jsme v roce 2008. Tehdy byla tvrz žalostná troska. Hrozily tu ekologické zátěže, příkop tvořila čtyřicetiletá skládka komunálního i průmyslového odpadu, nacházeli jsme tam olejové barely, lednice a veškerý nepořádek z okolí, podobně to vypadalo v předpolí. Postupně jsme to čistili, opravovali tvrz, prováděli tu archeologický výzkum. A postupně tvrz opravili do dnešní podoby. Nakonec jsme i dostavěli hrázděné patro věže, což je jediná taková stavba v České republice, kterou si je možné prohlédnout. Nikde nemá patro takový tvar jako tady. Současně je věž s patrem nejjižnější rozhlednou v České republice. To patro sloužilo pro krátkodobý příležitostný pobyt jiných rožmberských purkrabí nebo pro spřátelené pány. Ale trvale se bydlelo v paláci. Máme velikou radost, že se nám náš záměr s tvrzí Tichá podařil.“

Aby byl dojem návštěvníků tvrze dokonalý, hrázděné patro v den otevření obsadila Družina pánů z Pořešína. Ve věži měla hostinu, ale také pergameny a knihy. „Líbí se nám tu,“ řekl jeden z členů spolku. „Bydlelo by se nám tu krásně, ale jsme tu jen na návštěvě. Víme, že se to tady ještě bude vylepšovat. Zdi prý budou vymalovány, strop má být červenobílý a v plánu je i vybudování prevetu (záchodu), který tu údajně býval. Také kachlová kamna budou funkční, až se dostaví komín. Přibude sem postel a místnost bude rozdělena těžkým závěsem na teplou a studenou část, jak to v takových tvrzích bývalo.“

Slavnostní zahájení nové výstavy Šlechtické slavnosti a zábavy v Mincovně českokrumlovského zámku.
Otevřeno. Mincovna v Krumlově zavede návštěvníky do světa šlechtických zábav

„To hrázděné patro bylo pobité prkny, tzv. táflováním,“ doplnil Radek Kocanda. „Zdi byly ověšeny látkami, aby se zabránilo úniku tepla z kachlových kamen. Ta jsou postavena podle zbytků ze zde nalezených kachlů. Chybí tu toaleta, ale připravujeme ji, rádi bychom ji tady vybudovali. Také tu chybí postel. Ve středověku tu návštěvníkovi při dočasném pobytu topili v kamnech, hned vedle nich stála postel, vařili mu vedle v kuchyni, měl tu i záchod, takže mu nic nechybělo. Ve středověku byly zdi barevně vymalovány podle šablony. Čili se to celé vybílilo, barevně vyzdobilo. Na podlaze byly koberce, někdy i na stěnách, dá se říct, že to byla parádní místnost. Je odtud docela velký výhled, vidíme odtud i vrcholky rakouské části Šumavy. Kdybychom vylezli až do krovu, který je devět metrů vysoký, tak bychom odtud viděli nejvyšší horu.“

V muzeu kromě vystavených artefaktů a modelu, jak tvrze Tichá vypadala, si můžete v patře prohlédnout rovněž výstavu obrazů a hudebních nástrojů Františka Kříže z Třísova. Spatříte tam i naprosto funkční největší kytaru, velkou jako basa. A obraz věnovaný tvrzi Tichá. „Namaloval jsem obraz Paní Tichá, a ten spolku Hrady na Malši daruji,“ řekl s úsměvem František Kříž.

Tvrz Tichá je otevřena denně kromě pondělí vždy od 10 do 18 hodin.

Stezka kolem Olšiny a její povalové chodníčky jsou zatopeny vodou.
Naučnou stezku kolem rybníka Olšina zatopila voda. Až do pátku je mimo provoz