Ve středu například projednávala rada města v Jindřichově Hradci možnost vzniku farmářského trhu za využití grantu Jihočeského kraje. Právě tuto aktivitu měla ve volebním programu ve městě například Strana zelených. Její lídr a zastupitel Josef Nejedlý je přesvědčený o tom, že pro lidi, tedy spotřebitele, jsou dnes produkty od českých zemědělců zajímavé a mají i velkou hodnotu. „Je to jednak forma podpory farmářů, ale také produktů, protože víme, jak dopadá český kvalitní česnek. Navíc je to hlavně pro lidi, aby si mohli koupit čerstvé zboží,“ vysvětluje Nejedlý. Jak však uvedl místostarosta města Bohumil Komínek, moc informací k realizaci farmářských trhů v případě získání dotace z kraje není k dispozici.
„Víme pouze to, že finanční spoluúčast města by měla být v rozmezí 30 až 50 tisíc korun. Nyní jsme vyplnili dotazník, odeslali ho a teprve poté obdržíme podrobnější informace,“ uvedl Komínek.

Pokračoval v tom smyslu, že město má již vytipované tři soboty, kdy by se mohly farmářské trhy uskutečnit s tím, že by se vždy spojily s nějakým doprovodným programem kulturního domu Střelnice. Zatím zástupci města získávají mimo jiné i reference z míst, kde již farmářské trhy fungují.
Podle předsedy jindřichohradecké regionální Asociace soukromých zemědělců Jana Javůrka z Budíškovic na venkově v omezeném množství fungují prodeje potravin, třeba brambor či vajec přímo ze dvora. „Farmářské trhy jsou ale otázkou spíš větších měst. A zase to nemůže mít farmář na trh daleko,“ říká Javůrek. Doplňuje, že samozřejmě u takových produktů musí být cena vyšší a český spotřebitel ji, bohužel, stále upřednostňuje na úkor kvalitních a zdravějších potravin. „Snad to lidé časem pochopí, že jsou pro ně tuzemské potraviny lepší a nedopadne to jako s automaty na mléko,“ dodal.

Například soukromý zemědělec Petr Nouza z Dolní Pěny myšlence vzniku farmářských trhů fandí, neboť je to jedna z možností, jak pěstitelé nebo i chovatelé mohou své produkty prodat přímo spotřebiteli.


Sám se mimo tradičních, takzvaných velkých zemědělských komodit, zabývá pěstováním jahod.
„Jedná se vyloženě o záležitost jednoho měsíce a lidé jsou již naučení k nám v tu dobu jezdit na samosběr. Část jahod také na objednávku trháme a celý prodej se uskutečňuje prakticky ze dvora. Na farmářském trhu bychom mohli celoročně uplatnit malá balení kmínu a máku, ale zdá se mi to na takový stánek málo. To by chtělo přidat spíš nějakému sedlákovi, aby nabízel víc produktů,“ míní soukromý zemědělec Nouza. Dodává, že ale pro mnoho farmářů to může být hlavně v sezoně výhodné, protože většina z nich třeba zeleninu na zimu neuskladňuje.

Nabídky na účast na farmářských trzích dostával například Aleš Kočí z Klenova, který se zabývá produkcí křepelčích vajec.
„Většina byla hlavně z Prahy, a to když spočítám náklady na dopravu a čas, tak už se to skoro ani nevyplatí. Náš artikl třeba na Jindřichohradecku není moc mezi lidmi známý. Zásobujeme svou síť odběratelů, kdo má zájem, tak nás kontaktuje přes internet. Zkoušeli jsme vajíčka prodávat i v Jindřichově Hradci, ale nechytilo se to,“ zmínil chovatel japonských křepelek, jejichž vejce mají mimořádný léčebný účinek pro lidský organismus.