„Na prázdninových pobytech tu míváme kolem dvaceti až třiceti dětí a pěti až deseti vedoucích, kteří tu bývají na týden. Pak tady bývá čtyři až šest rodin, které se předem s námi domluví a zamluví si ubytování na týden. Prázdniny na příští rok jsou už celé zamluvené,“ vysvětlil Michal Polenda.

Lidé k nim často přijíždějí i na podzimní víkendy, ale i na Silvestra či jarní prázdniny. Na svých webových stránkách už mají označené zamluvené termíny.

„Pokoje si může objednat kdo chce, musí jen respektovat řád a noční klid. Teď tady budou skauti nebo tu byli třeba klienti z Podcestného mlýna v rámci terapie na tři až čtyři dny a zřejmě si tady pobyt zopakují. Využívají možnosti, že se odsud dají pořádat výlety. Přijíždějí sem i na začátku školního roku školy z Jihlavy na seznamovací pobyty,“ doplnil Michal Polenda.

Protože farní budova již patří mezi historické, jsou v ní velké místnosti, a to šest prostorných pokojů, které mají celkem kolem šedesáti lůžek včetně paland. Vybavení je nízkonákladové a hosté si musí vzít sebou spacáky a pokud mohou, tak i prostěradla.

„Máme opravené sociální zařízení, vybavenou kuchyň a zateplená okna, aby vše mohlo fungovat i v chladnějším počasí. Není to komfort, ale některým rodinám to právě proto vyhovuje, že tady děti nemohou nic rozbít,“ upřesnil Michal Polenda.

Na ubytovacích službách nebohatnou, výtěžek podle něj sotva stačí na potřebné opravy. „Zavřený dům by chátral, takhle se pořád udržuje. Důležité je, že fara žije. Pobytníci sami dokonce i hlásí, když někde objeví závady jako třeba prosakující střechu, které pak opravíme,“ pokračoval Michal Polenda.

Ubytování je sice trochu skromnějšího rázu, ale fara je připojena na veřejný vodovod a je vytápěna plynovým topením, což umožňuje celoroční provoz. V obci mají dokonce mimo jiné i Večerku. Do Cizkrajova je možné dojet autobusem buď z Dačic nebo Slavonic, ale také vlakem s tím, že je nutné vystoupit v Dolním Bolíkově a udělat si pak hezkou procházku čítající 1,5 kilometru.