Krajští zastupitelé ve čtvrtek 18. března v poměru hlasů 43:5 neschválili převzetí mostu do vlastnictví, aby z něj vytvořili stezku pro pěší a cyklisty. Majitel, kterým je státní Správa železnic (SŽ), chce most zdemolovat a postavit v blízkosti nový z důvodů nevyhovujícího stavebně technického stavu a finanční náročnosti rekonstrukce. Zastupitelé rozhodnutí zdůvodňují finančními náklady v řádu stovek milionů korun, které by kraj musel do záchrany vložit, i problematickým jednáním s majiteli pozemků na břehu, kudy by cyklostezka vedla.

Apel na stát

O budoucnosti mostu rozhodovala 4. března Rada Jihočeského kraje, která nedoporučila most převzít. „Kraj nemá prostředky na jeho převzetí, rekonstrukci a údržbu, protože by chyběly v klíčových kapitolách veřejné služby," vysvětluje František Talíř z koalice Společně pro jižní Čechy, náměstek hejtmana pro životní prostředí, cestovní ruch a regionální rozvoj. „Stále se ale budeme snažit apelovat na stát a SŽ, aby most jako technickou památku zachránily.“

„Je to finální rozhodnutí, jednání dle mého názoru proběhla už pět minut po dvanácté. Beru tak, že bylo všem formalitám učiněno za dost. Ale odkup mostu a jeho opravu si jednoduše v tomto pandemickém období, kdy hledáme každou korunu, nemůžeme dovolit, byť rozu-mím těm, kteří ho chtějí zachovat,“ uvedl náměstek pro dopravu Antonín Krák.

Stanoviskem rady se zabývali 9. března členové dopravního výboru, jehož předsedkyní je Petra Trambová, krajská zastupitelka za Společně pro jižní Čechy. Pro jejich zamítavé stanovisko rozhodly také finanční důvody.

„SŽ by kraji most nepředávala bezplatně, ale odprodala za cenu podle znaleckého posudku. Hodnota se odhaduje na několik desítek miliónů korun. Případná oprava unikátní nýtované ocelové konstrukce je odhadována na cenu přes 100 milionů, k tomu je nutné připočítat i případné výkupy pozemků pro propojení s cyklostezkami a trasami pro pěší a jejich realizací,“ vypočítává Petra Trambová a zdůrazňuje i nároky Povodí Vlavy, kterému pilíře mostu v řece vadí kvůli splavnění.

„Oba mosty nemohou stát vedle sebe, protože podmínkou Povodí Vltavy při vydání stavebního povolení na nový most byla demolice původního včetně pilířů, neboť zasahuje do plavební dráhy. Finanční stránka celé věci, technické komplikace a časový pres byly hlavními důvody, proč převzetí mostu výbor nedoporučil a ani ho neschválilo krajské zastupitelstvo.

S křížkem po funuse

Pro převzetí mostu hlasovali 4 zastupitelé České pirátské strany (ČPS) a jeden za Jihočechy 2012, další tři zastupitelé se zdrželi a 43 jich bylo proti. "Náklady na opravu mostu odhaduje SŽ do stavu, aby ho mohli využívat pěší a cykloturisté, na 100 milionů korun," říká člen dopravního výboru Martin Kákona (ČPS). "Zároveň je ale předpoklad, že demolice bude stát 80 milionů korun. Pokud by navíc kraj chtěl turistům zpřístupnit nový most, který se má budovat vedle stávajícího mostu, stálo by to zřejmě další desítky milionů. Celkově mi nedává smysl most zbourat. Most je pozůstatkem zašlé slávy českých železnic, slouží 130 roků a je dokladem umu techniků," připomíná Martin Kákona.

"Zachování mostu je hlavně na rozhodnutí ministerstva kultury a vlády, protože SŽ most chtěla kraji prodat. To je nelogické, protože by převedením na kraj SŽ ušetřila náklady na demolici. Výsledkem je, že kvůli neschopnosti jednotlivých správ a samospráv se dohodnout, zřejmě o tuto kulturní památku přijdeme. Situace se řeší s křížkem po funuse, protože most je v havarijním stavu pro železniční dopravu, SŽ již soutěží nový most a součástí veřejné zakázky je i demolice stávajícího. Jsem pro bezúplatný převod do správy kraje včetně rekonstrukce mostu, kterou by měl zajistit stát. Černý Petr je na straně vlády," dodává.

Krásný sen

Pro je i Martin Doležal (Jihočeši 2012). „Most si péči a další existenci zasluhuje, proto jsem hlasoval pro převzetí s tím, že úkolem SŽ by mělo být provedení nejnutnějších renovací. Pokud technický stav mostu stále umožňuje železniční dopravu, tím spíše může umožňovat dopravu pro pěší a cyklisty," dodal.

Proti naopak hlasoval bývalý hejtman Jan Zahradník (ODS). „Převzetí mostu a jeho spravování krajem byl krásný sen, který byl ve stávající situaci neuskutečnitelný. Nedivím se kraji, že nechce přijmout břemeno znamenající minimálně desítky milionů z rozpočtu. Navrhl jsem aspoň, aby zastupitelstvo přijalo usnesení, které vyjádří podporu myšlence stavby lávky pro pěší a cyklisty, která může být součástí nového mostu, a které bylo přijato,“ dodává Jan Zahradník.

Uspěchané rozhodnutí?

Proti převzetí mostu hlasoval i Josef Soumar (ČPS), zastupitel Písku. „Mezi hlavní důvody jsem uvedl budoucí vysokou cenu opravy, kterou by musel v případě převzetí zaplatit Jihočeský kraj, v rozsahu stovek milionů korun. Navíc se jedná o nebezpečný precedent, kdy stát nebo jím zřízená organizace přenáší na místní samosprávný celek své povinnosti. Podle mých informací je téměř dva roky rozhodnuto o výstavbě nového železničního přemostění ze strany SŽ a vzhledem k současnému probíhajícímu výběrovému řízení na demolici mostu jsme byli vystaveni okamžitému rozhodnutí s vysokým dopadem na rozpočet, navíc v nevhodné době ekonomické konjunktury,“ dodává Josef Soumar.

Tristní stav

O záchraně mostu se mohlo jednat už dřív. V lednu 2016 zveřejnili v Praze na 21. ročníku konference Železniční mosty a tunely Ing. Jan Bartaloš a Ing. Martin Vlasák z projektové společnosti SUDOP Praha závěry své studie o konstrukci mostu a rozsahu nutných oprav. Stavba na trati č. 201 Tábor – Ražice je i kvůli nevykonávané údržbě v uplynulých desetiletích v dezolátním stavu. Místo nákladné rekonstrukce je finančně výhodnější most zbourat a vedle postavit nový obloukový, odpovídající dnešním požadavkům a normám, který nebude bránit ani lodní dopravě.

„Zachování provozuschopnosti na trati je podmíněno realizováním výměny ocelové konstrukce s komplexní sanací spodní stavby v horizontu pěti let,“ uvádějí ve studii. Most má velmi vážné poruchy důležitých částí, které jsou limitující pro další životnost. Jde o neopravitelné závady, které lze vyřešit jen výměnou. „Výměna postižených prvků ve zjištěném rozsahu by odpovídala výrobě repliky celé nosné ocelové konstrukce,“ tvrdí.

Smutek památkářů

Na studii, která vyčíslila, že zbourání mostu a stavba nového je levnější než kompletní rekonstrukce stávajícího, reagovalo v říjnu 2016 ministerstvo kultury jeho vyšrktnutím ze seznamu památek, kam byl pro svou jedinečnost zapsán.

„Památkové hodnoty a jedinečnost mostní konstrukce vedly v prosinci roku 1987 k rozhodnutí OK ONV v Písku o zápisu mostu do seznamu kulturních památek s rejstříkovým číslem 17916/3-5942,“ říká Pavel Hájek, vedoucí odboru evidence a dokumentace Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. „V režimu památkové ochrany podle zákona 20/87 Sb. o státní památkové péči zůstal do 20. října 2016, kdy bylo deklaratorním rozhodnutím Ministerstva kultury ČR rozhodnuto, že most …není kulturní památkou. Žádost o zrušení prohlášení mostu za kulturní památku obdrželo Ministerstvo kultury v srpnu 2016 od Správy železniční dopravní cesty (dnešní Správy železnic).

Památkové hodnoty mostu však zůstaly. Bez výraznějších změn zůstala zachována jak ocelová konstrukce mostu, tak mostní pilíře. Ve své době byl druhou nejvyšší mostní stavbou v celém Rakousko-Uhersku. Zároveň se jedná o první železniční most na území ČR, který byl vystavěn bez lešení pouze metodou letmé montáže. Zcela nezastupitelnou hodnotu má most jako krajinný prvek. Je mimořádně cenným příkladem dopravně technické stavby, která dokládá architektonické kvality, stavební a konstrukční technologie a je důležitým pramenem pro dokumentaci vývoje tohoto druhu staveb nejen v jihočeském regionu. Proto jsme podpořili aktivitu místního sdružení ve snaze o zachování mostu. Jeho zánikem ČR přijde o další unikátní mostní konstrukci a vltavské údolí ztratí jednu z posledních památek a dominant z doby před napuštěním orlické vodní nádrže," připomíná Pavel Hájek z NPÚ.

Zbourat chloubu

S rozhodnutím most zbourat nesouhlasí 4000 signatářů petice na jeho záchranu a přeměnu na stezku pro pěší a cyklisty. „Napsal jsem dopisy ministru kultury i ministru dopravy a průmyslu,“ říká Karel Holl z Petiční komise. „V nich připomínám, že loni jsem jednal s generálním ředitelem SŽ Ing. Svobodou a dohodli jsme se, že majitel předá za určitých podmínek památečný most do správy Krajského úřadu Jihočeského kraje a část prostředků, ušetřených za likvidaci mostu, se použije k jeho opravě. Jako bývalý náměstek ministra dopravy vím, že lze značné prostředky na opravu mostu a vybudování stezky pro cykloturisty místo stávajícího kolejiště získat i z Operačních programů EU pro roky 2021-2027 na budování cyklostezek a rekonstrukci památek. Požádal jsem proto oba ministry o pomoc při zachování mostu, který je chloubou českých techniků a dělníků koncem 19. století, jehož zbourání by vedlo k nevratné škodě na kulturním dědictví státu,“ dodává.

Příklad pod Vyšehradem

Vlaky po mostě opatrně jezdí, životnost je do konce roku 2022. SŽ vyhlásila tendr na zbourání starého a stavbu nového mostu za půl miliardy. „Jednání s dalšími případnými zájemci o most se nebráníme,“ uvádí mluvčí SŽ Radka Pistoriusová. „Jakmile bude mít SŽ k dispozici nový most, původní pro ni bude nepotřebný. Sanaci původního financovat ale nemůže, protože pro činnost SŽ bude zbytný. Nemůžeme finanční prostředky směřovat do zhodnocení majetku, který bychom v dalším kroku prodali. Bezplatný převod mostu není možný, nový majitel jej může získat za zůstatkovou/odhadní cenu,“ dodává mluvčí.

O tom, že historicky cenný železniční most přes Vltavu určený k demolici zachránit lze, svědčí zkušenost stará přes dva roky z hlavního města. SŽ požádala ministerstvo kultury, aby zdevastovaný most v Praze na Výtoni pod Vyšehradem zbavilo statusu památkové ochrany a mohla ho zbourat, což památkáři odmítli s tím, že ho měl jeho majitel řádně udržovat.