Říká se, že poutníkům od rakouských hranic, od Pálovic a Baňovic, ukazovala cestu k mariánskému poutnímu místu v Kostelním Vydří.

Tak tomu bylo od konce šestnáctého století, kdy je zde patrně kamenická huť Leopolda Estreichra, pracující v té době na podobných sakrálních stavbách v širším okolí Dačic a Slavonic, vytvořila, až do osudné únorové noci v roce 2012. Tehdy zlovůle dvou vandalů vykonala své. Nevěděli, že boží muka jsou registrovanou kulturní památkou, a ve snaze obohatit se, ukradli jejich podstatnou část – osmiboký pilíř a vrchní kaplici. Jen sokl, nejspodnější díl, zůstal zachován.

V čase totality by to znamenalo nejspíše konec této památky. Komunistům totiž vadila jakákoliv připomínka křesťanství, které chtěli vymýtit z lidských srdcí a hlav, a snažili se veškerou víru zcela zlikvidovat. Vždyť ještě do nedávna ležely zejména v pohraničí zubožené kříže, poničené kapličky a ruiny božích muk.

Naštěstí již žijeme ve svobodné době, v níž nikdo nemůže popřít fakt, že naše země stojí na křesťanských základech. Proto je nutno ocenit úsilí ostojkovických občanů, podporovaných jemnickým děkanem Josefem Brychtou, kteří hned po krádeži začali živit naději o znovupostavení boží muky. Jejich snaha našla pochopení u mateřské obce Budíškovice, jejíž zastupitelstvo schválilo vytvoření repliky ukradené památky.

Rekonstrukci božích muk pak pomohl spolufinancovat Jihočeský kraj v rámci dotačního programu Kulturní dědictví, z opatření Nemovité kulturní památky.

Tímto rozhodnutím lidé dokázali, že si váží odkazu našich předků. Vždyť tato boží muka měla dle posudku Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích vysokou hodnotu historickou i dokumentační a byla cenným dokladem projevu lidové zbožnosti v regionu.

Repliku žulové boží muky s železným dvojramenným křížkem provedli s precizností jejich firmám vlastní restaurátoři Zdeněk Kovářík z Chotěbudic a Daniel Chadim ze Slavonic. Dle rozhodnutí památkářů byla nepůvodní tvarovaná kaplice nahrazena takovou, která se dělala na obdobných božích mukách v šestnáctém století.

Až budete na své cestě míjet ostojkovickou boží muku, nepospíchejte. Zastavte se, a třeba jen krátce se zamyslete nebo pomodlete za venkovské mistry, kteří nám zanechali v krajině tuto památku, jakož i za ty, kteří ji znovu v tak dokonalé podobě obnovili. Všem patří velké poděkování!

Pavel Kryštof Novák