VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Plané nechtějí táborské bahno

Planá nad Lužnicí - Plánský starosta si najde advokáta, který prověří postup táborské radnice.

5.6.2009
SDÍLEJ:

Bahno z Jordánu bude projíždět Planou nad LužnicíFoto: Daniel Vacek

Nás odbahnění jejich rybníka Jordán nezajímá, nás zajímá bahno. A to tady nechceme.

Taková slova padala na středečním zasedání plánských zastupitelů, kteří jsou plánem Tábora zděšeni.

„Jak je možné, že před několika lety odběry sedimentu vykázaly několikanásobné překročení limitů a teď, při nových odběrech, je vše v pořádku,“ zpochybňuje kvalitu rozboru Miroslava Rokosová z Plané nad Lužnicí.

„Navíc je pod ním podepsaný stejný člověk. A nová tolerantnější vyhláška najednou shledává bahno jako nezávadné,“ podivuje se i zastupitel Jiří Rangl.

Radnice se o záměru Tábora vyvážet bahno do jejich katastru do oblasti Hůrka dozvěděla teprve nedávno.

„Nelíbí se mi, že obec byla postavena před hotovou věc. Nikdo s námi nic nekonzultoval,“ říká starosta Plané nad Lužnicí Jiří Šimánek.

Starostka Tábora Hana Randová tvrdí, že jednání vedli s jeho předchůdcem Františkem Chramostou.

Šimánek si teď chce u advokáta zjistit, jaké mají právní šance na protest.
Říká, že sotva si obec odpočinula po stavbě koridoru, očekávají ji šňůry aut směřujících na stavbu plánované dálnice. Auta s bahnem už by byla nad jejich síly.

„S dálnicí mají lidé vidinu na snížení provozu, ale s bahnem si spojí znečištění Hůrky, silnice, a v případě prosaku nebezpečných látek z bahna, i spodních vod a studní,“ vysvětluje starosta.

Jeho slova potvrzují s obavami i obyvatelé a chataři.

„Nevěřím, že bahno není toxické, a o dopravě nemluvě. Ráno ani odpoledne není vidět konec kolony,“ reagoval majitel stavebnin na kraji města Josef Svačina.

Provozovatelé penzionu Na Černé se zase obávají, že přijdou o své klienty.

„Bahno sem přitáhne komáry a nemyslíme si, že nebude páchnout. To lidi odradí,“ soudí manželé Hrnčířovi.

Mezi druhem navážky k rekultivaci lomu ale nevidí žádný rozdíl chatař Jiří Byrtus z Prahy. Jestliže nebude bahno závadné, tak podle něj splní funkci stejně jako suť, která do Hůrky putuje nyní.

Pavlína Macelová

Jordán je léta opředen mýty a tajemnem, spolu s bahnem o ně však může přijít

Tábor - Nejostřejší diskuze vypukla až když byly vypnuté mikrofony. Dvě protistrany na sebe zvyšovaly hlasy. Šlo jim o jedno: bahno z Jordánu.

Radnice si první z diskuzí o plánované investici – stavby výpusti a odbahnění Jordánu, svolala na středu. Pozvala zhruba desítku odborníků, kterým trvalo dvě hodiny než pustili ke slovu také publikum. K jejich uším se nesly argumenty, proč nádrž výpusť nutně potřebuje a proč by se z jeho dna měl odtěžit dvousetletý sediment.

Zatímco za stolem odborníků působil Jakub Borovec z Biologického centra Akademie věd ČR jako osamocený hráč, v publiku byli jeho lidé slyšet víc než příznivci bagrování. Do konfrontace se dostala všechna pro a proti, která se dají shrnout do několika vět: obě strany se shodují, že výpusť by měl Jordán mít. Rozcházejí se však v pohledu na bahno a finanční náklady.

„Za stávajícího stavu převážná většina – 70 až 80 procent živin (pro sinice) přichází do Jordánu z povodí. A pouze ten zbytek se uvolňuje ze sedimentu. Pokud se tedy sediment odstraní, stejně budou natékat z povodí. Běžný občan tedy vyčištění dna nepozná,“ říká Borovec, který ve své studii popisuje pětiletý monitoring Jordánu i cestu k čistotě jeho vody.

Peníze pro Jordán

Na jeho stranu se kloní sdružení Za klidný Tábor, které chce přimět radnici, aby ustoupila ze svých plánů a „neutopila“ do nádrže téměř půl miliardy korun.

„Stačilo mi pár telefonátů, abych zjistila, že se počítá s dotačním titulem pro stavby čističek pro malé obce. Ty by zamezily přísunu živin,“ uvedla předsedkyně sdružení a zastupitelka za Stranu zelených Michaela Petrová. Domnívá se tak, že Tábor může dotaci využít pouze ke stavbě výpusti a čištění dna odložit.

Stejnou úvahu o stavbě čističek využil i radní Jiří Fišer (T2020). Ke svému výkladu mu posloužila pouze tabule s křídou a jedna přímka.
„Teď máme rok 2009, dvoumetrový sediment a peníze na odbahnění. Uvažujeme–li, že v roce 2015 už budou i na přítocích čističky, stihne se za šest let uložit jen slabá vrstva nového bahna. Pokud ale budeme čekat na čističky, Jordán nikdy nevyčistíme, protože to už nebudeme mít dotaci,“ vysvětlil co se stane, když dotaci vrátí.

Chytnout šanci

Fišer tedy nabádal, aby se občané tak lehce nevzdávali šance, která se už v budoucnosti zřejmě nenaskytne.

„Každý, kdo kolem Jordánu chodí, tak vidí, jak se nádrž zanáší. A teď máme možnost s tím něco udělat. Nebo budeme čekat dalších pět set let?“ kloní se k příznivcům bagrování rodilý Táborák Jan Heřmánek.

Jenže odbahnění s sebou nenese jen rétoriku o penězích a šancích, ale také o velkých rizicích.Pyrotechnik 15. ženijní záchranné brigády AČR Ondřej Tichý jedno naznačil: pyrotechnickou sanaci uprostřed hustě osídlené lokality, a také nebezpečí pro bagristy. Za zneškodňováním munice je pak třeba vidět i zřejmé evakuace stovek lidí. Od starostky Hany Randové se mu dostalo odpovědi, že už o tom jednají s armádou.

Do velké neznámé by se však pustili i rybáři, kteří by museli Jordán slovit.
To nikdo z žijících neumí a navíc by stále museli mít na mysli, že sítí spolu s rybami vyloví i munici. „Neumím si představit, kam by se například stavěly kádě. Proti odbahnění nic nemám, ale Jordán by přišel o svoje tajemno,“ říká majitel Štičí líhně Esox Oldřich Pecha mladší.

Na akci získal Tábor dotaci 406 milionů, vlastních hodlá přidat padesát.

Autor: Alena Šatrová

5.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Knihovny zvou na kávu nebo besedu o kometě

Žáci prvního ročníků ze základní školy v Chlumu u Třeboně.

Představujeme prvňáčky z dalších základních škol

Lucie by si svoje šaty umazat nemusela

Jižní Čechy – Ve středu máme v adventním čase významný den – svatou Lucii.

Filmový festival v Písku nejspíš skončil. Přesune se do Krumlova?

Písek - Písečtí zastupitelé odmítli finančně podpořit 18. ročník Mezinárodního festivalu studentských filmů, který by se měl konat na podzim 2018.

Fronty na řidičák se na úřadech netvoří

Jindřichohradecko – Přestože bývá zvykem, že spousta lidí nechává vyřizování důležitých věcí na poslední chvíli, na odborech dopravy je před koncem roku relativně klid i přesto, že do konce roku zbývá na Jindřichohradecku vyměnit ještě bezmála tři tisíce řidičáků.

Hradecká Farní charita hledá Tři krále

Jindřichohradecko – Tradiční Tříkrálová sbírka se odehraje od 2. do 14. ledna nadcházejícího roku.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT