„Celé to vzniklo před několika lety, kdy jsem měl v Dačicích výstavu a po neformální vernisáži jsme si zašli s několika přáteli posedět právě do hostince Pod Betonem. Už nevím, jak to vzniklo, ale znenadání se rozproudila diskuze o kvalitě utopenců. Každý vychvaloval ten svůj jediný správný recept, který pokládal za nejlepší. Z tohoto hecu vznikl první ročník utopenciády, protože bylo třeba tak závažný spor rozsoudit,“ popisuje vznik soutěže její hlavní organizátor dačický sochař Rudolf Procházka.

Z původně recesistické akce několika spolustolovníků se postupem času vyklubal podnik nevídaných rozměrů a stal se jen jedním z dílů celého seriálu kulinářských klání. Těch pořádá dačické sdružení do roka pět a kromě utopenců se se vyhlašuje i nelepší odborník v přípravě nádivky, rybího salátu, nakládaného sýru a vánočního salátu.

Rok od roku se utopenciáda těší větší popularitě a účast v letošním ročníku byla vskutku rekordní. V sedm hodin večer, kdy museli všichni soutěžící odevzdat pořadatelům své výrobky, bylo zaregistrováno dvacet čtyři soutěžních vzorků.

„Původně jsme měli odbornou porotu. Nejdříve sedmi a posléze devítičlennou, ale vloni jsme od toho upustili a řídíme se vůlí lidu. V praxi to vypadá tak, že kdokoliv má šanci hodnotit jednotlivé vzorky a své dojmy vyjádřit v bodech na hlasovacím lístku,“ vysvětlil Rudolf Procházka.

Chvíli po půl osmé se tedy začalo vše připravovat na zahájení prvního kola soutěže, ve kterém se hodnotil vzhled a také vůně utopenců. Nádobky s nakládanými pochoutkami byly vyřádkovány po obvodu dlouhého stolu a lokálem zavoněla směs octa, cibule, koření a vůbec všech myslitelných ingrediencí, které si fantazie výrobců může vymyslet.

„Jediná přísada, která mi letos dělala značné problémy, byla kvalitní uzenina. Člověk v dobré víře nakoupí buřty a doma zjistí, že kolem masa ani neběžely. Je to čím dál horší,“ postěžoval si několikanásobný šampion loňských ročníků Luboš Bajgl.

Daleko větší popularitě se však zejména mezi hodnotícími těší druhé kolo, které je spojeno s ochutnávkou. „Svého favorita už mám a ten můj to není, i když jsem ho mezi ostatními poznal. Zkoušel jsem letos recept, který jsem objevil v nějakém časopisu a je to chuťově strašně nevýrazné,“ podrobil se zdrcující sebekritice majitel hospody a zároveň soutěžící Luboš Strachota.

Absolutním vítězem se nakonec stal utopenec Antonína Mátla, který byl dekorován originální medailí podle návrhu výtvarníka Bronislava Čelouda.

Ani ostatní vzorky však neunikly svému osudu a byly zdárně zkonzumovány. Hodnotilo se a klábosilo ještě dlouho a atmosféru zpříjemňovala až do noci živá hudba v podání dua Almost Accoustic.