Již počtvrté se letos sešli lidé ve vytipovaných lokalitách, které Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vybrala jako možná místa pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu, při Dnu proti úložišti. Ten organizuje Platforma proti úložišti sdružující obce a spolky ze zasažených oblastí. Kolem stovky lidí všech generací se v sobotu vydalo na protestní pochod také v Deštné, která spadá do lokality Čihadlo.

Na náměstí nejprve přítomné seznámili s děním kolem průzkumů a úložiště starosta Pluhova Žďáru Petr Nohava a starosta Okrouhlé Radouně Zdeněk Leitner. Ten zmínil například to, že obcím z vybraných lokalit se nelíbí mimo jiné fakt, že není zřejmé, na základě jakých kritérií bude letos SÚRAO vybírat čtyři z devíti dříve vytipovaných území. Jak ale již dříve uvedla Ivana Škvorová z oddělení komunikace SÚRAO, klíčovými kritérii bude bezpečnost a technická proveditelnost, dopady výstavby a provozu na životní prostředí a pochopitelně také dopady na rozvoj obcí a okolního regionu.

Harmonogram vyhledávání a výstavby hlubinného úložiště:
2018 - zúžení počtu vytipovaných lokalit z 9 na 4 (V současné době je vytipováno 9 lokalit v krystalinických horninách (Březový potok v Plzeňském kraji, Čertovka v Ústeckém kraji, Čihadlo a Magdaléna v Jihočeském kraji, Horka, Hrádek a Kraví hora na Vysočině a dvě lokality kolem jaderných elektráren Dukovany (EDU západ) a Temelín (ETE jih)
2025 - vybraná finální a záložní lokalita - schválena vládou
2030 - podzemní laboratoř (ověření geologických vlastností masívu)
2050 - zahájení vlastní stavby úložiště
2065 - zahájení provozu hlubinného úložiště

Zdeněk Leitner ale nabádá také k zamyšlení, proč má vůbec k tak překotnému rozhodnutí dojít. "Proč teď, když nemáme žádné informace, na základě kterých bychom měli relevantně moc rozhodnout, které lokality jsou vhodné nebo ne," ptá se starosta. Upozornil, že snížením počtu vytipovaných území dojde zároveň k ponížení hlasů těchto lokalit. "Dnes máme devět lokalit, které mají určitý hlas a jestliže dojde ke snížení počtu na čtyři, bude to mnohem menší síla těch, kteří se budou bránit a stát je mnohem snáz přemůže. To je podle mě jediný důvod," míní Zdeněk Leitner.

Do Deštné den před pochodem zavítalo také patnáct starostů z rakouské strany hranice. "Zavedli jsme je na místo plánovaného budoucího povrchového areálu. Dvě stě metrů od toho místa již začíná katastr Jindřichova Hradce, ale město se o tuto problematiku bohužel vůbec nezajímá a nevyjadřuje se k tomu," konstatoval.

Ti, kteří přišli svou účastí podpořit myšlenku, že úložiště jaderného odpadu nemá v této lokalitě co dělat, se poté vypravili pod Deštenskou horu do míst, kde by stavba obřích rozměrů mohla v budoucnu vyrůst. Cestou se pozastavovali nad tím, proč by měla krásná příroda ustoupit stavbě, o které vlastně nikdo nedokáže s jistotou říci, zda bude bezpečná a co vše bude obnášet. Podle Ivany Škvorové je ale hlubinné úložiště nejbezpečnějším řešením, které vyhořelé jaderné palivo a další odpady bezpečně oddělí od životního prostředí na stovky tisíc let. "Bude 500 metrů pod povrchem a nejvýznamnější bariérou je stabilní horninový masív. Proto je třeba podrobně prozkoumat geologické podmínky vytipovaných lokalit a identifikovat vhodnou lokalitu pro jeho výstavbu," vysvětlila.

Místní, stejně jako i Bohuslava Peroutková, která do Deštné jezdí na chalupu z Jindřichova Hradce, se ale chtějí bránit. "Dřív jsem si říkala, že někde to prostě být musí, ale když jsem si k tomu všechno poslechla a nechala si to vysvětlit, tak by se mi nelíbilo, kdyby úložiště bylo tady. Bylo by to zničené a třeba by museli i někteří lidé odejít z chat a chalup, které tam mají. Myslím, že by se o to měli zajímat i Hradečáci," zmínila.

O tom, zda bude Čihadlo i nadále v hledáčku SÚRAO jako jedna ze čtyř lokalit, by mělo být rozhodnuto ještě letos. Petr Nohava a Zdeněk Leitner upozornili, že poté už bude pozice obcí ve vybraných lokalitách opět o mnoho složitější.