Lesní mateřské školy v poslední době vznikají po celé republice. S myšlenkou otevřít takové zařízení také v Jindřichově Hradci přišlo občanské sdružení Vespolek.„Konečně to někoho napadlo. Kdyby taková školka vznikla, s radostí bych jí využila. Sestra takovou využívá a je s ní velice spokojená," reagovala Mili Potužáková z Kostelní Radouně. „Uvažujeme o tom, že bychom školu otevřeli v našem středisku ekologické výchovy ve mlýně na Radouňce," uvedla předsedkyně o.s. Vespolek Lucie Černická. Prostory, které by umožnily fungování mateřské školy, jsou zde dostatečné. „Děti jsou stejně většinu dne venku, ale takto bychom měli zajištěny i skladové prostory a podobně," dodala.

Zkušební provoz školky bude zahájen pravděpodobně již se začátkem nového školního roku. „Předběžně máme potvrzených osm dětí. Podle zájmu potom budeme rozhodovat, zda bude školka fungovat třeba jen pár dní v týdnu, nebo celotýdenně," upřesnila. Od školního roku 2013/2014 by pak Vespolek chtěl rozjet lesní školku v plném rozsahu a získat pro ni 15 až 20 žáčků.

lesní mateřské školy

-menší počet dětí na pedagoga než v klasických školkách

-převážnou většinu času tráví děti venku v přírodě, kde si hrají, učí se, jedí, odpočívají a pouze za opravdu nepříznivého počasí se přesunou pod střechu

-odvážnější verze lesních školek jsou výhradně venku a pouze v nevyhnutelných případech (silný mráz, bouře) zůstávají děti doma, nebo mají náhradní program (muzeum, knihovna)

-1954 první lesní mateřská škola založena v Dánsku

-postupně se tyto školky rozšířily do celé Evropy, USA i Japonska

-v České republice je nyní více než 60 podobných zařízení

-lesní MŠ mohou fungovat samostatně, nebo ve spolupráci se standardní MŠ

Podle vedoucí jindřichohradeckého odboru školství Jitky Čechové je myšlenka lesní mateřské školy dobrá věc. „Názory na to budou asi různé, ale mnoha rodičům se ta myšlenka jistě bude líbit," řekla.

Vedoucí jindřichohradeckého odboru školství Jitce Čechové se myšlenka na založení lesní mateřské školy líbí. „Jak se ukázalo během zkušebního období, kdy tyto školky začínaly, dětem to prosívá," řekla. Kapacita mateřských škol ve městě nad Vajgarem je sice v tuto chvíli dostačující, ale její další navyšování v případě potřeby již není příliš reálné. I proto by otevření nového zařízení mnozí uvítali i přesto, že za docházku dítěte zde rodiče zaplatí o poznání víc než v běžné mateřince.„V Praze se platí i devět tisíc za měsíc, což ale víme, že tady není možné. Uvažujeme o poloviční částce, ale bude záležet na mnoha okolnostech, které ještě nejsou dořešeny, například i na počtu dětí, které ve školce budou," rozvedla Lucie Černická. V tom vidí možný problém i Jitka Čechová. „Nějaká soukromá zařízení již tady byla, ale nedopadlo to dobře. Kolikrát jsme rodiče dětí, které se nepodařilo umístit do našich školek, odesílali do soukromých zařízení. Většinou se ale z finančních důvodů brzy vraceli k nám," konstatovala vedoucí školského odboru.

Lucie Černická zatím nechce uzavírat ani otázku, jak staré děti bude školka přijímat. „Bude tady pracovat paní se zdravotnickým vzděláním potřebným pro přijímání dětí dvouletých, ale sama jsem spíše toho názoru, že takto malé dítko by mělo být spíš s maminkou. Nicméně to budeme řešit individuálně podle situace a vyspělosti dítěte," vysvětlila. Jednou z hlavních myšlenek lesních školek je totiž dělat jen to nejlepší pro dítě. „A to by v případě přijetí dvouletého dítěte závislého na mamince asi nebylo ono," uzavřela Lucie Černická.

Petra Jouzová