Jak upřesnila kapitánka Kamila Mráčková z oddělení ochrany obyvatelstva HZS JčK, tyto kryty v mírové době slouží jako sklady, archiv, posilovna, rockový klub, kino nebo střelnice.

Kryty postavené v 50. a 60. letech minulého století nejsou podle jejích slov určeny pro období jakékoliv pandemie, jak se veřejnost mylně domnívá. „Jsou stále tlakově odolné. Hasičský sbor je eviduje, ale nekontroluje funkčnost dle kontrolního řádu. Chodíme tam pouze tak jednou za tři roky 3 na obhlídku, abychom zjistili stav,“ dodala Mráčková. Jedno z ochranných opatření obyvatelstva je totiž možnost ukrytí v těchto objektech, které mají podle velikosti kapacitu od 100 do 1000 osob.

Dvouúčelové kino v Písku

Jak informovala mluvčí města Písek Petra Měšťanová, na území Písku jsou v současnosti dvě místa, která jsou vedena jako stálé tlaku odolné úkryty, a to ve dvouúčelovém kině Portyč a v Nádražní ulici.

Úkryt v kině Portyč je určen pro 900 osob. „Nachází se v kruhové části objektu, která je vložená do nepravidelného obdélníku celého půdorysu kina. Úkryt je v hledišti a pod ním je jeho technické zázemí, kde je například dekontaminační místnost se sprchami, prachová komora sloužící k hrubému čištění vzduchu, potřebná vzduchotechnika či nádrže na pitnou a užitkovou vodu, umývárny i toalety,“ přiblížila Měšťanová s tím, že úkryt slouží i v současnosti. „Prostory technického zázemí se nyní nevyužívají,“ dodala.

Podle ředitele Centra kultury města Písek Josefa Kašpara, je kino jako atomový úkryt je celkem unikát. „Svým způsobem může být tento fakt zajímavý i pro návštěvníky. Spousta lidí to pochopitelně neví, což je škoda,“ dodal s tím, že právě z toho důvodu odhalili vchodové pancéřované dveře do promítacího sálu. „Ty byly až do nedávna obložené dřevem. Díky i kritické situaci v kultuře a hledáním nových aktivit zvažujeme pořádání exkurzí do prostor, kam se jinak návštěvník nedostane,“ prozradil Kašpar.

V Nádražní ulici je úkryt v domě naproti autobusovému nádraží a rozdělen je na dvě části. „V současnosti slouží jako skladové prostory. Je zde umístěn například materiál humanitární pomoci, postřikovače, protipovodňové pytle, lehátka, kanystry nebo lopaty, ale i vybavení a materiál po provedených exekučních řízeních. Také je místem pro materiál, který by město přijalo jako humanitární pomoc od dárců,“ vysvětlila Petra Měšťanová.

Propozice a vybavení krytů:
Vzduchotěsné dveře
Odmořovací místnost
Prachová komora
Vzduchotechnika s filtrací na rozvod vzduchu
Vodojem na užitkovou vodu
Nádrže na pitnou vodu
Čerpadlová místnost
Sklad pohonných hmot pro agregát
Místnost s agregátem tzv. elektrosoustrojí
Velitelská místnost
Sociální zázemí

Strakonickým zůstal jediný kryt

Město Strakonice má dle mluvčí Markéty Bučokové v současné chvíli k dispozici jeden funkční objekt se sklepením s možností využití pro ochranu obyvatelstva. „Pravidelně kontroluje, tak aby byl k okamžitému použití,“ podotkla. V minulosti město vlastnilo 5 až 8 takových objektů, ale v roce 2008 byly z vládního rozhodnutí zrušeny. „Vracely se majitelům s tím, že není nepřítel a tudíž není zapotřebí takových objektů,“ vysvětlila.

Jak doplnil ředitel územního odboru Strakonice HZS JčK Ota Šmejkal, stálé úkryty se využívají k ochraně obyvatelstva před účinky zbraní hromadného ničení a v případě stavu ohrožení státu a válečného stavu. „Nelze je využít při mimořádných událostech a krizových situacích nevojenského charakteru jednak z důvodu jejich nerovnoměrného rozmístění v dané lokalitě města, okresu, popř. kraje, a doby potřebné k jejich uvedení do pohotovosti.

Na území města Strakonice dle Šmejkala hasiči v minulosti evidovali celkem 33 stálých úkrytů. V průběhu let 2000 až 2015 docházelo v souladu s koncepcí ochrany obyvatelstva k jejich postupnému rušení a vyřazování z naší evidence. „Nadále pak zůstaly majitelům objektů k jejich dalšímu využití,“ řekl. Aktuálně strakoničtí hasiči evidují 6 stálých úkrytů pro cca 1 200 obyvatel.

Kromě stálého ukrytí lze využít i tzv. improvizované ukrytí. „To se využívá k ukrytí obyvatelstva v mírové době při velkých havárií s rizikem kontaminace nebezpečnými látkami, nebo před účinky pronikavé radiace při radiační havárii,“ sdělil s tím, že lze využít ukrytí v běžné uzavřené místnosti v budovách s možností poslechu televizního nebo rozhlasového vysílání.

Největší kryt je pod školou

Na území statutárního města České Budějovice se nachází hned několik stálých tlakových krytů, které mají různé majitele. Čtyři vlastní město. V areálu na Okružní ulici je kapacita 240 osob. U Smaltovny je další objekt pronajat jako zkušebna divadla a hudebních skupin s kapacitou 430 osob.

Největší úkryt se skrývá v Základní škole Máj II a vejde se do něj až 1250 osob. Jak upřesnila ředitelka školy Marie Nedvědová, starají se o něj zaměstnanci školy. „My jsme správci krytu, ale patří statutárnímu městu České Budějovice,“ uvedla. „Jedná se o velké místnosti, kde prakticky není nic a vzduchotechniku ve tmavých prostorách,“ popsala Nedvědová.

Součástí je taktéž nádrž na vodu či agregát jako záložní zdroj na tvorbu elektřiny. „Kryt je funkční a udržujeme ho celou dobu v pořádku. Je revidován a může kdykoliv sloužit,“ dodala ředitelka ZŠ Máj II.

Takové zařízení se hodí i k výuce či díky kapacitě i pro hromadné akce. „Když školy potřebují umožňujeme návštěvu v rámci výuky. Pořádáme tam někdy také turnaje či družina školní akce,“ přiblížila možnosti využití objektu.

V areálu Dopravního podniku města České Budějovice v Horní ulici je potom další kryt s kapacitou 150 osob využívaný kroužkem pro mládež jako sportovní střelnice vzduchovek.

Kryty v Českých Budějovicích:

1) majitel Hydroreal - Zátkovo nábřeží ČB, pro 150 osob, archiv
2) majitel Viscofan - Průmyslová ul. ČB, pro 150 osob, sklad
3) majitel Motor Jikov - Kněžskodvorská ČB, pro 500 osob, sklad
4) majitel Dopravní podnik města ČB - Horní ul. ČB, pro 150 osob, střelnice
5) majitel Statutární město ČB - U Smaltovny ČB, pro 430 osob, rockový klub
6) majitel Statutární město ČB – ZŠ Máj II, M. Chlajna 23, pro 1250 osob, udržovaný
7) majitel Statutární město ČB – Okružní 1, 240 osob, sklad