Protestní akce se konala na všech místech po celé České republice, kde Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) hledá místo pro trvalé hlubinné úložiště. Na Jindřichohradecku se jedná o lokalitu Čihadlo, která zahrnuje katastry dotčených obcí Lodhéřov, Pluhův Žďár, Deštná a Světce.

Důvody odporu:

- stát nerespektuje názor obyvatel v obcích ohrožených výstavbou úložiště
- o zahájení průzkumných prací usiluje, aniž by bylo legislativně vyřešeno rovnoprávnější postavení obcí a státu
- přijetí návrhu zákona, který by postavení obcí posílil na úroveň obvyklou v zahraničí, stát bojkotuje
- na znění návrhu se přitom shodli zástupci samospráv, neziskových organizací, ministerstev i odborníci z oblasti práva, sociologie a jaderné bezpečnosti


Podle místostarosty Pluhova Žďáru Petra Nohavy pořád nebyly vyslyšeny požadavky obcí, aby měly v procesu rovnoprávné postavení.
„Stát se rozhodl do země uložit tisíce tun vysoce radioaktivního odpadu. Obavy nás všech jsou pochopitelné, podobná stavba není nikde na světě v provozu. Ovšem jak máme věřit slibům státu o zajištění bezpečnosti, když do této doby nevystupuje zrovna seriózně, mění pravidla za pochodu, ruší dané sliby a není schopen umožnit obcím rovnoprávné postavení v celém procesu," říká Petr Nohava a dodává, že úložiště je stavba, která tady bude navždy a může ovlivnit i další generace. „Nelze ji rozebrat a převézt o kousek dál. Rozhodnutí o výstavbě úložiště není možné uspěchat," dodal.

V současné době SÚRAO zažádalo o vypsání průzkumu území, obce se odvolaly, byl podaný rozklad a nyní se čeká na rozhodnutí ministerstva. To má přijít každou chvíli. 

Starosta Okrouhlé Radouně Zdenek Leitner na adresu zamýšleného hlubinného úložiště říká, že i v minulosti stát dopustil devastaci přírody na řadě míst, například v jihočeských Mydlovarech: „Nebezpečně si zahráváme s možností, že dalším generacím předáme namísto zdravé přírody obrovský problém v podobě unikajícího jaderného odpadu pod jejich domy."

Petra Šandová z Lodhéřova se kvůli pracovnímu zaneprázdnění pochodu nemohla zúčastnit, ale je přesvědčená, že stejně pokud by se jednou o záměru úložiště zde postavit rozhodlo, že proti tomu stejně moc nikdo nezmůže: „Spíš by bylo dobré využít různé finanční kompenzace a výhody pro rozkvět obce. A pokud by k realizaci došlo a přineslo by to práci lidem, tak proč ne."

STANOVISKO SÚRAO:
Ve stanovisku Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) k sobotním protestním akcím se hovoří o tom, že výběr vhodné lokality pro hlubinné úložiště radioaktivních odpadů je v České republice na samém začátku. V současnosti je předběžně vytipováno sedm lokalit, kde lze očekávat vhodné geologické podmínky. Jedná s o lokality Březový potok, Čertovka, Čihadlo, Horka, Hrádek, Kraví hora, Magdaléna.

„K výběru finální lokality kolem roku 2025 je však třeba realizovat řadu kroků tak, aby budoucí řešení bylo proveditelné a prokazatelně bezpečné. Právě na bezpečnost budoucího úložiště jsou kladeny velmi náročné požadavky a jejich naplnění a prokázání není možné bez skutečně detailní znalosti horninového masívu. Tohoto bez geologických průzkumů nelze dosáhnout. Přitom geologickými průzkumy a i následnou výstavbou masív nesmí ztratit své jedinečné vlastnosti, být přírodní bariérou proti možnému úniku radionuklidů do životního prostředí," píše se mimo jiné ve stanovisku SÚRAO.

Správa úložišť s obcemi ze všech sedmi lokalit komunikuje dlouhodobě a pravidelně. „Setkáváme se jak se zastupiteli obcí, tak s místními občany na různých jednáních a veřejných besedách, ale i v rámci organizovaných exkurzí. Jsme si tedy velmi dobře vědomi rozdílnosti názorů na hlubinné úložiště a na průzkumy, a to nejen mezi lokalitami, ale i uvnitř jednotlivých obcí," pokračuje znění stanoviska.
Ředitel správy úložišť Jiří Sovák zdůrazňuje, že postoj odpůrců respektují.

„Jejich výhrady jsou pro nás důležitým indikátorem toho, jakým oblastem musíme v komunikaci s lokalitami věnovat více pozornosti," říká Jiří Slovák.

Pro nalezení budoucího konsensu při výběru kandidátních a finální lokality je komunikace zásadním nástrojem a předpokladem. Správa úložišť přitom upřednostňuje dialog. Soustředí se na takové akce, kde může ukázat, jak je s vyhořelým palivem nakládáno, jaký výzkum pro podpoření budoucího řešení je nutný, jak problém řeší jiné země.