Kliknutím zvětšíteO současné situaci v českobudějovické nemocnici se rozpovídal primář infekčního oddělení Aleš Chrdle.
Jak vnímáte nyní šířící se epidemii koronaviru z pohledu primáře infekčního oddělení českobudějovické nemocnice?
Epidemie běží ve dvou fázích. Přicházejí k nám lidé do odběrového místa, ti jsou týden po možné nákaze. Na oddělení ale máme pacienty, kteří se nakazili před 2-3 týdny, a nyní mají těžký zápal plic. Koronavirus je velice podlý v tom, že na začátku se chová jako lehká chřipka. I ti pacienti, kteří zemřeli, byli první tři až čtyři dny zcela v pohodě, ale poté se jejich stav začal postupně zhoršovat. Na začátku se tedy nedá odhadnout, zda ten člověk bude mít lehký průběh, nebo zda se rozvine zápal plic a dechová nedostatečnost. V nemocnici skončí jen malá část nakažených, ale ti mají velké problémy, špatně se jim dýchá, potřebují kyslík, někdy hodně kyslíku. Někteří z nich zemřou. Samozřejmě čím oslabenější je pacient svými dalšími nemocemi, tím je větší šance na nepříznivý průběh.
Kolik lidí je nyní ve vážném stavu s koronavirem v českobudějovické nemocnici na infekčním oddělení?
Nyní v nemocnici leží 25 lidí se zápalem plic, dva jsou napojeni na umělou plicní ventilaci, jejich stav je kritický. Několik dalších je na jednotce intenzivní péče, jejich stav je velmi závažný. Pravděpodobnost, že člověk přežije, když je připojený na ventilátor, není moc velká. Ventilátor neznamená automaticky záchranu, je to takový mýtus, že čím více ventilátorů máte, tím více lidí zachráníte. Připojení na ventilátor je až poslední možnost, když vše ostatní selže, a je to hop, nebo trop, a trop je pravděpodobnější než hop. Několik pacientů je na plicní léčebně, tam nám pomáhají s doléčením těch, kteří akutní fázi zvládli dobře, ale ještě to nezvládnou doma. Momentálně začali přijímat pacienty s covid-19 také na infekčním oddělení a na ARO v táborské nemocnici, jsme za to moc rádi. V další fázi v každé nemocnici na jihu Čech bude covidová stanice.
Kapacita lůžek není na infekčním v krajské nemocnici nafukovací. Kolik jich je nyní volných?
My vždy budeme mít volná lůžka, najdeme je pro ty pacienty. Momentálně se veškerá kapacita infekčního oddělení budějovické nemocnice věnuje péči pacientům s covidem. Ostatní infekční pacienty jsme přesunuli na jiná oddělení, protože už nejsme schopni se starat o necovidové pacienty. A postupně budeme rozšiřovat covidovou kapacitu o další oddělení, ale samozřejmě za cenu, že ta další oddělení budou muset omezovat svůj běžný neakutní provoz. Ale lůžka mi nedělají takovou starost, postele se vždy dají najít. Mnohem důležitější je, zda máme dostatečně kvalifikované a zkušené lékaře, sestry a další zdravotníky, kteří se o lidi na těch lůžkách umí postarat.
Je pro personál českobudějovické nemocnice situace do budoucna únosná?
Jsme ve zdravotnictví, pro nás to musí být únosné. My jsme zvyklí pracovat ve stresu a tady víme, že nemáme kam couvnout. Politici se na to spoléhají, že zdravotníci to vždy „nějak“ udělají. Samozřejmě to je hodně náročné. Moje role primáře není ani tak v přímé péči o pacienty, můj hlavní úkol je, aby naši lidé mohli dělat svoji práci dobře a bezpečně. Bezpečně pro sebe i pro pacienty.
Někdo říká, že koronavirus je v podstatě chřipka, další, že koronavirus zanechává následky na plicích. Kdo má pravdu?
Obě strany mají pravdu. U velké části lidí probíhá koronavirus skutečně jako „chřipečka“, ale pro malé procento lidí je koronavirus velmi závažná smrtící nemoc. A potom jde jen o to, z jakého celku se to malé procento vypočítá. Jestli to budou 2 % z 500 nebo z 5000, je pro nás velký rozdíl. My jsme schopni se zakousnout a vydržet… ale ne nekonečně. Pokud těch vážně nemocných bude ve velké míře přibývat, může dojít na to, že budeme v podobné situaci, jako byli zdravotníci i veřejnost na jaře v New Yorku, Itálii, Británii… Na to se nedá připravit. To, co umíme technicky a máme na to kapacitu, na to jsme připraveni. Ale pokud by nastala situace, že budeme muset rozhodovat o tom, koho uložíme na lůžko a bude se o něj mít kdo starat a u koho už nemůžeme, protože není kam a hlavně kdo by se staral, to je lidsky velmi těžké. Doufám, že to nenastane, ale stát se to může.
Nejhoršímu chceme předejít. Jak se máme chránit?
Platí stále tři R. Opravdu fungují: Ruce, rouška, rozestupy. Mytí rukou je základ. Důležitá je dezinfekce, otírání věcí, na které lidé sahají. Já, když jdu do obchodu, tak si odezinfikuji ruce a madla košíku, který držím. Roušky jsou druhou bariérou – rouška chrání nositele před nákazou kapénkami, ale především rouška chrání jeho okolí, pokud on je nemocný, před kapénkami z jeho úst. A rozestupy jsou třetím způsobem, jak snížit šanci na šíření nákazy.
Jaké jsou příznaky koronaviru? Co má tedy člověk dělat v případě, že tyto příznaky pociťuje?
Mezi typické příznaky koronaviru patří horečka, kašel a dušnost. Někdy se mohou přidat průjmy, ztráta chuti nebo čichu.
Mají podle vás smysl opatření typu: X sedících na vnitřní akci, Y stojících na venkovních akcích? Zamezí toto šíření nákaze?
Jednoznačně ano, čím více se lidé budou scházet v anonymních davech na různých hromadných akcích, kde jsou lidé na sebe namačkaní, tím je větší riziko šíření nákazy řetězovou reakcí. Na druhou stranu nejde úplně vše nadlouho zakázat. Takže omezení akcí počtem návštěvníků je takový kompromis, aby život mohl jít dál, ale nedocházelo k explozivnímu šíření infekce koronavirem.
Pokud mám příznaky koronaviru nebo mě hygienici vytrasují, nestačí zůstat doma a brát paralen? Je nutné jít na odběry?
Systém trasování má pořád smysl. Může nás ochránit před italským nebo newyorským scénářem. I za cenu nějakého nepohodlí. A také nás to uchrání před zastavením ekonomiky. Buď budeme trasovat dobře a testovat všechny, kteří mohou být nakaženi, nebo tu budeme muset zavřít ekonomiku a běžný společenský život nejméně na měsíc. Teď jde o to, co nás bude méně bolet.
Budějovická nemocnice odebírá pěším u covidového stanu denně až 800 vzorků, další vzorky odebírá od středy přijíždějícím na Jihočeském letišti. Kolik lidí je na stěry potřeba?
Na odběrovém místě potřebujeme pět až deset lidí, podle počtu příchozích. Ale nejde jen o samotný stěr. Ten je otázka půl minuty, ale více času zabere administrativa, vyplnit všechny údaje, telofony, rodná čísla, a k tomu hlášení do systému elektronické žádanky, která čas od času padá. Rozjíždíme nový elektronický objednávkový systém, který by měl v příštím týdnu fungovat už naplno. Naše laboratoř jede už 6 měsíců na 200 procent, včetně víkendů. Má nějakou kapacitu, ale tu už dvakrát překročila. Odebrané vzorky testuje i Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita, které mají pod sebou několik laboratoří. Ředitelka holdingu Jihočeské nemocnice Zuzana Roithová koordinuje volnou kapacitu jihočeských laboratoří. Část vzorků posíláme do externích laboratoří, kde mají volnou kapacitu, výsledek ale ne vždy přijde do 48 hodin. Nesmíme zapomínat, že laboratoře nemohou dělat pouze vyšetření na COVID-19, musí normálně fungovat pro ostatní vyšetření.
Do kdy se bude podle vás testovat na koronavirus? Nebylo by vhodné testovat jenom klinicky nemocné pacienty, tedy těžce nemocné?
Testování bude podle mě trvat do té doby, než bude účinná a dobře ozkoušená vakcína. Do té doby se bude testovat ve velkém. Druhá varianta je, že systém se zhroutí a přestaneme testovat a uděláme to cestou, že tudy „projde“ koronavirus a zanechá za sebou paseku. Lidí s nákazou koroanavirem přibývá a přibývat bude. Jestli chceme chránit všechny okolo pozitivních, i zdravotnický personál, musíme testovat všechny, kteří mají potíže. Také musíme odběry zajišťovat u těch kontaktů, kteří nemají příznaky. Protože ti infekci šíří, když jdou například na fotbal, do hospody, na party a mohou nakazit až desítky dalších lidí.
Existují různé testy na koronavirus, je mezi nimi rozdíl? Jaké testovací metody se používají na jihu Čech?
My tu testujeme metodou RT-, což je detekce nukleové kyseliny viru. Je to nejpřesnější a nejspolehlivější způsob. Odebíráme stěr z nosohltanu, někdy se dělá i stěr z krku, ale výsledky u stěrů z krku jsou takové, že až čtyři z deseti pozitivních vám utečou, a to je pro nás nepřijatelné. Testujeme tím, co je zlatý standard. Zkouší se další postupy, jak by se testování zlevnilo a zrychlilo.
Jaký bude podle vás listopad a prosinec?
Neznám nikoho, kdo by to tušil. Matematické modely jsou spolehlivé tak na měsíc dopředu. Dál už je mnoho proměnných. Ale těch scénářů je několik, a viděli jsme je skoro všechny na jaře.
Podzim je plný respiračních onemocnění. Ten, kdo je očkovaný na chřipku, může mít lehčí průběh koronaviru?
Očkování proti chřipce chrání proti chřipce. Koronavirus je geneticky jiný druh viru. Mezi koronavirem a chřipkou není žádná spojitost. Pokud ale chytnete společně koronavirus a chřipku, tak to může být hodně špatné.
Pokud někdo nákazu prodělá, může mít trvalé následky?
Někteří lidé se k nám do nemocnice vrací, i když jsou již negativní. Mají pocity únavy, vnímají nevýkonnost, bolesti hlavy, některým se špatně dýchá. Koronavirus může zanechat následky.
Může mít covid-19 negativní vliv na těhotné ženy a nakazit i plod?
Koronavirus by na těhotenství neměl mít vliv. Nákaza plodu před porodem a během něj není příliš pravděpodobná.Třeba chřipka může být pro těhotné mnohem závažnější.
Co byste vzkázal nyní společnosti? Někdo se strachuje z nákazy koronavirem, někdo ji zlehčuje.
Heslovitě bych to řekl takto: Strach žádný, ale respekt velký.
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
