Pozvánku vedení špitálu přijalo na sedm desítek lidí, kteří v nemocnici při práci strávili mnohdy nejlepší léta svého života.

Setkání se uskutečnilo znovu po deseti letech u příležitosti 60. výročí otevření nemocnice. Starosta Dačic Vlastimil Štěpán shrnul historii špitálu, který byl od roku 1995 majetkem města. O deset let později ho začala provozovat společnost PP Hospitals. Před dvěma lety byl pronájem ukončen a následně město nemocnici darovalo kraji.

Na adresu někdejšího nedobrého rozhodnutí vedení města ohledně pronájmu nemocnice se vyjádřil lékař na rehabilitaci František Trkan: „Přišel jsem, když bylo 50. výročí, kdy byla nemocnice v rozkvětu, a to až do příchodu nešťastné společnosti. Pak zůstali dva lékaři, doktor Plojhar na lůžkové části, kde je následná péče, a doktorka Žahourková na gastroenterologii. A kdyby tehdy tito dva odešli, tak byl asi s nemocnicí konec.“

O tom, že se tak naštěstí nestalo a naopak se neustále rekonstruuje a buduje, se mohli návštěvníci seznámit při prohlídce. Měli možnost vidět nová sociální zařízení, ale i moderně vybavené pracoviště třeba rehabilitace, které zatím bohužel, sídlí v nepříliš vhodných prostorách.
V sále jídelny nad občerstvením, ale i všude na chodbách, byly hloučky lidí, kteří v nemocnici roky pracovali.

Byla odhalena i pamětní deska u příležitosti 60 let nemocnice.

Například Ludmila Codrová byla od roku 1974 do roku 1984 ve skladu potravin. „Pamatuji ještě starou slavnou éru nemocnice,“ zmínila. Po ní na místo ve skladu nastoupila Jiřina Karásková a byla tam až do loňska. „Nemocnice ohromně prokoukla, ale uvidíme, která péče tu nakonec zůstane. Každý hlavně naříká, že tu chybí interna. Je tu hodně starých lidí, kterým citelně chybí a teď ještě skončila diabetologie, což je pro ně často velký problém,“ říká Karásková.

Její další bývalá kolegyně Jitka Maříková, která zde pracovala 30 let a prošla pracoviště od rentgenu, přes administrativu až do přijímací kanceláře, zastává názor, že je vůbec nejlepší, když člověk nemusí být pacientem.

„Jsem v důchodu už patnáct let. Před 10 lety při 50. výročí to bylo ve špitále suprové. Teď je tu pár lidí a málo doktorů. Nové vedení se skutečně snaží, ale co dál,“ uvedla.

Na setkání dorazili i manželé Lubomír a Dagmar Kelnerovi z Vysokého Mýta, kteří u Dyje svou lékařskou kariéru začínali. „Přišli jsme sem po promoci a byli jme zde v letech 1977 až 1983. Pracoval jsem na gynekologii a manželka na interně. Sám jsem si zde odrodil i své dvě děti. Dělal jsem tady i první atestaci a na dačickou nemocnici mám skutečně hezké vzpomínky,“ naznačuje Lubomír Kelner.

Pokračuje, že špitál potkal asi stejný osud jako další podobná menší zařízení: „Kvůli ekonomickým důvodům v nich zaniká akutní péče.“
Dodává, že nemocnice v Dačicích byla vlastně postavená nově a stavebně byla velice moderní. „Byla tu i interna, vyhlášená porodnice, musím říct, že jsme se tu hodně naučil,“ uvedl na závěr.