V rezervaci na Třeboňsku dostali divocí koně společnost tří samic pratura

Jak informoval server ceskakrajina.cz, v jihočeské rezervaci doplní zmíněné samice praturů stádo divokých koní, kteří byli v lokalitě vypuštěni v roce 2020. „Nejlepších výsledků dosahuje vždy kombinace různých druhů velkých kopytníků. Každý se zaměřuje na odlišné typy vegetace a díky tomu je výsledkem pastvy velkých kopytníků bohatá a pestrá krajina. Zatímco divocí koně se více věnuje agresivním druhům trav, pratuři spásají ve větší míře některé druhy plevelů nebo náletových křovin,“ vysvětlil Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která divoké koně i pratury pro jihočeskou rezervaci bezplatně poskytla.

V mokřadním srdci Třeboňska, zhruba na ploše sedmnácti hektarů, pobíhá šest klisen exmoorského ponnyho.

Rezervace na březích Lužnice vznikla díky iniciativě manželů Svačinových, kteří vybudování rezervace také financovali. Projekt rovněž podpořilo místní pracoviště Agentury ochrany a přírody České republiky, konkrétně Chráněná krajinná oblast Třeboňsko.

Šest tmavých divokých koní vypustili do přírodní rezervace na Třeboňsku

Divocí koně jsou v současnosti v deseti rezervacích po celé České republice. Kromě ochranářských organizací se do jejich zakládání pouštějí také soukromí vlastníci pozemků, města nebo kraje.

Lokalita Meandry Lužnice je součástí Národní přírodní rezervace Stará a Nová řeka. „V době, kdy se těžká ruční práce a přítomnost lidí v krajině rychle vytrácí, mohou zvířata adaptovaná na pastvu ve vlhkých podmínkách úspěšně suplovat dotovaný drahý ochranářský management v chráněných územích a bránit zarůstání těchto cenných mokřadních lokalit křovinami a jednotvárnou vegetací,“ vysvětli Ladislav Rektoris, botanik a zástupce ředitele Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko.

Divoké koně pomáhají navracet do přírody i jihočeští vědci

Pastevní rezervace Meandry Lužnice je unikátní v rámci celé České republiky. „Je to poprvé v historii českých pastevních rezervací, kdy je paseno divoké jádro záplavové zóny většího neregulovaného vodního toku,“ zdůraznil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na Třeboňsko dovezli divoké koně, budou žít u Lužnice