Kliknutím zvětšíteDvaatřicetiletý lékař pracuje na oddělení již šestým rokem a práce ho stále naplňuje. V rozhovoru pro Deník zhodnotil změny, které na oddělení nastaly během pandemie a přiblížil náročnou práci zdravotníků. Vyvrátil také řadu mýtů, které na veřejnosti kolují.
Co vás během vaší kariéry překvapilo?
Daniel Gilani: Lidé například volají o Vánocích a svátcích, jestli sloužíme. I během současné covidové situace se nám často stává, že se pacientky předem informují, jestli je porodnice otevřená. Bohužel rodit distančně stále nejde. Během praxe se setkávám i s velmi zajímavými diagnózami, ale o těch nemohu vzhledem k lékařskému tajemství hovořit. Nejčastějšími akutními situacemi v porodnictví jsou krvácení a hypoxie plodu (pozn. redakce snížená dodávky kyslíku). To obvykle vyžaduje naši velmi rychlou reakci.
Jak se změnila vaše práce během pandemie? Jaká mimořádná opatření musí dodržovat personál?
V těchto podmínkách žijeme již rok. Porodnictví nelze změnit nebo ovlivnit. Porody byly, jsou a budou. Pouze se změnil přístup k jednotlivým rodičkám s podezřením nebo s prokázaným covid-19. K těmto pacientkám chodíme rovnou vybaveni. Nosíme respirátory, ochranné brýle, obleky, čepice, rukavice. Pro tyto případy je vyhrazen i jeden porodní box a vyšetřovna. Po každé takové pacientce navíc následuje dezinfekce a úklid, proto je vše časově náročnější než v běžném provozu.
Testuje na koronavirus při příjmu nebo se musí pacienti prokazovat testy? Případně k přijímaným ženám automaticky přistupujete jako k rizikovým?
Pokud přijde rodící žena s příznaky, tak ji automaticky provádíme stěr. Přistupujeme k ní tak, jako by byla covid-pozitivní. Vedeme ji jako rizikovou, dokud se neprokáže opak a nemáme výsledky vyšetření. Ženy s prokázaným koronavirem mají také větší strach o své děti. Když se vyskytne dušnost nebo větší potíže s dýcháním, je možné je hospitalizovat u nás nebo na infekčním oddělení. Na plicním ventilátoru jsme však ještě žádnou pacientku neměli, na kyslíkové podpoře jich bylo již několik. Na snížení teploty lze brát například paralen. Jsou vyselektována i antibiotika a další léky, které jsou v těhotenství bezpečné. K těmto ženám chodíme na kontroly častěji a sledujeme stav miminka.
Změnil se během posledního roku i přístup samotných rodiček? Přibývají žádosti o dřívější propuštění či ambulantní porody? Rodí ženy více i přes rizika v domácím prostředí?
Ambulantní porody evidujeme, ale jedná se řádově o jednotky. Spíše se objevují žádosti o dřívější propuštění. My se na to snažíme i apelovat, pokud není důvod a maminky ani děti nemají žádné závažné zdravotní komplikace, mohou opouštět nemocnici dříve než je standardních 72 hodin po vaginálním porodu. Pokud chce ale maminka v porodnici ještě ležet a necítí se na propuštění, což je zejména u žen po císařském řezu, dřívější odchod nikomu nenutíme. Pokud jde o domácí porody, ty se uskutečňují zcela mimo nemocnici. O narozených dětech se dozvídá první pediatr, kde je maminky registrují. K nám se ženy po domácím porodu dostanou jen pokud nastávají komplikace. Obvykle se s nimi setkáváme v jednotkách případů za rok. Pokud jde o domácí porody, považuji toto rozhodnutí za právo ženy. Zároveň je ale nutné, aby byli zdravotníci chráněni a případné negativní následky si nesli rodiče a další účastníci domácího porodu sami.
K porodnictví patří i narození mrtvých miminek, jak jste na to uzpůsobení?
Ano, je to smutná součást naší práce. Jsme na to speciálně vybaveni a komunikací s rodiči v této situaci se věnuje jedna z našich lékařek a skupina porodních asistentek, které absolvovaly psychoterapeutický kurz a další školení. I v této covidové době v těchto mimořádných situacích povolujeme návštěvy případně i částečný pobyt partnera. Rodiče se také mohou přijít rozloučit s děťátkem. Máme k dispozici i tzv. memory boxy, kde lze udělat památeční otisky či snímky. Existuje i jihočeský spolek Dítě v srdci, který těmto rodinám poskytuje podporu. V Třeboni vzniklo pietní místo s pomníkem, kde mohou rodiče vzpomínat na nenarozené děti.
Jak je to aktuálně s přítomností třetí osoby u porodu? Může na porodní sál otec dítěte či jiná osoba blízká, co musí dodržet?
Covid-pozitivní rodička nemá bohužel při porodu povolený žádný doprovod. Stará se o ní jen lékař, porodní asistentka a nezbytný zdravotnický personál. U covid-negativních rodiček, či u těch bez podezření může být u porodu přítomen otec. Na oddělení šestinedělí má otec dítěte povoleny návštěvy zhruba na 15 minut jednou denně, jelikož jde o zákonného zástupce dítěte. Po otci nevyžadujeme test, ale nesmí mít příznaky respiračního onemocnění.
Zaznamenal jste v uplynulém roce a během prvních třech měsíců letošního roku babyboom, který předpovídala neodborná veřejnost i někteří odborníci? Můžete například srovnat porodnost v prosinci minulého roku a roku 2019?
Tyto informace jsem si ověřoval, protože nárůst porodů jsem ani já ani kolegové jen pozorováním nepocítili. V prosinci 2020 jsme měli 207 porodů, o rok dříve 165. Takže od března, kdy byla první vlna pandemie za 9 měsíců se narodilo o 42 miminek více, což je opravdu markantní nárůst. V letošním lednu, kdy početí odpovídá dubnu, porodilo v Českých Budějovicích 204 rodiček, pro srovnání v roce 2020 se narodilo 205 a o rok dříve 190 dětí, což jsou srovnatelná čísla. Letos v únoru, který by odpovídal početí v květnu loňského roku, přišlo na svět 195 dětí, o rok dříve 187 a v roce 2019 se u nás narodilo 180 miminek. Takže tady jsou počty také skoro stejné. Pro dokreslení: v roce 2020 se uskutečnilo v naší porodnici celkem 2 464 porodů, v roce 2019 také kolem 2 500. Jestli nějaký babyboom můžeme očekávat, tak se projeví určitě ještě tento rok, z podzimního lockdownu pravděpodobně v červnu, červenci a srpnu. Počty porodů ale mohou být ovlivněny také dalšími faktory. Například omezením provozu menších porodnic, což se v našem regionu týkalo porodnice v Prachaticích v době, kdy prachatická nemocnice fungovala jako covidové centrum.
Jak lze aktuálně zdravotníkům zjednodušit práci?
My za tu dobu, která je, a souvisejí s ní celospolečenská omezení, nemůžeme. Některé pacientky nebo jejich partneři někdy nechápou, že jsou pravidla, která se dodržovat musí. Například, když jdou na plánovaný císařský řez, tak nám mají předkládat negativní výsledek PCR testu na covid-19. Některé to odmítají s tím, že jim to připadá zbytečné. Tento postup jsme si však nevymysleli, abychom jim komplikovali situaci, ale abychom se pokusili ochránit personál naší nemocnice. Nastávající maminky také často bojují nejen za přítomnost otce u porodu, ale i za účast další osoby. Patnáct minut na návštěvu na oddělení šestinedělí se jim zdá také málo. Je nepříjemné nejen pro nás a zdravotní sestry stále dokola řešit konfliktní situace, které nejsou nutné. Děláme to nejen pro ochranu personálu, ale i ostatních hospitalizovaných. Každý by chtěl individuální přístup, což však v této době není úplně možné. Samozřejmě se snažíme přáním vyhovět, pokud to lze. Mezi do jisté míry absurdní požadavky žen patří přání, aby je ošetřoval pouze očkovaný personál nebo ti, co koronavirus už prodělali. Tyto pacientky měly obavy, že by se mohly v nemocnici nakazit. Takovýmto požadavkům nejsme z pochopitelných důvodů schopni vyhovět.
Jak je to s dítětem po porodu, jaká je praxe? Rodí se opravdu v rouškách nebo je to mýtus?
Rozhodně neseparujeme dítě od matky, pokud k tomu nejsou závažné zdravotní důvody. I když je maminka covid-pozitivní, tak má dítě u sebe a kojí se zakrytými ústy. Přenos přes mateřské mléko na miminko nebyl prokázán. Porody v roušce se opravdu nedějí. Popravdě si ani nedokážu představit, že by žena při kontrakcích a bolestech měla ještě nasazenou roušku nebo dýchala přes respirátor. Nastávající tatínek ale samozřejmě ochranu dýchacích cest má.
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
