Jste dlouholetou pracovnicí třeboňského informačního a kulturního střediska (IKS), byl to prvotní důvod, proč jste se přihlásila do výběrového řízení na post ředitele informačního střediska?
Pracuji v Informačním kulturním středisku od roku 2000 – začínala jsem jako šéfredaktorka Třeboňského světa, potom jako kulturní referentka, dva roky jsem organizovala řemeslné trhy a když bylo třeba, vypomáhala jsem jako informátorka u pultu. Osm let zajišťuji kompletně kulturní program pro Třeboň – divadelní předplatné, divadla pro děti i dospělé, slavnosti, festivaly, výstavy, přednášky a spolupracuji na pořádání Třeboňského divadelního festivalu, Třeboňských nocturen, Lázeňské Třeboně a na Rybářských slavnostech. Mimo účetnických prací jsem prošla vším, co k informačnímu středisku patří, a znám dobře problematiku jednotlivých funkcí. Proto jsem se rozhodla do výběrového řízení přihlásit a pokusit se změnit některé problémy, do kterých jsem jako řadová pracovnice nemohla zasahovat.

Informační centrum v Třeboni prošlo za ta léta jistým vývojem, jak jej vnímáte vy osobně?
Já osobně jsem v IKS nebyla od samého založení, ale za 11 let svého působení jsem zažila čtyři ředitele a musím upřímně říci, že kromě stavebních úprav a časté výměny zaměstnanců žádné zásadní změny nenastaly.

Kontroverzním bodem je již dlouhou dobu obsah měsíčního zpravodaje Třeboňský svět, který vydává právě informační středisko. Mohla byste uvést, jaké změny čekají čtenáře ohledně jeho obsahu a kam bude v následující době směřovat?
Třeboňský svět (TS) vystřídal několik podob, několik šéfredaktorů a jako jedna z nich mohu říci, že dělat TS není vůbec jednoduché. Zásadní změnou v TS je vytvoření novinářského kodexu, který si mohou čtenáři i přispěvatelé přečíst na internetových stránkách IKS v rubrice Třeboňský svět spolu s příspěvky, které se nevejdou do novin. Chystáme diskusní fórum, kde budou moci čtenáři diskutovat aktuálně o článcích a jako novinka bude poprvé v měsíci dubnu nová komplexní kulturní příloha. Snad se bude čtenářům líbit a bude spokojenost s přehledností kulturních informací.

Jaké máte vize do budoucna a proč si myslíte, že jste v konkurenčním klání při výběrovém řízení obstála?
Moje představa do budoucna? Co nejdříve bych chtěla prodloužit pracovní dobu na informacích, hlavně v letní sezoně. Zpřístupnit Vyhlídkovou věž i ve večerních hodinách, organizovat prohlídky Divadla J. K. Tyla s průvodcem, večerní prohlídky města s průvodcem za úplňku, zkusit v Třeboni organizovat farmářské trhy, nabídnout návštěvníkům, hlavně cyklistům cyklovýlety s průvodcem a jiné. A tím, doufám, zvedneme úroveň kulturního vyžití v našem malebném městě. V blízkém budoucnu bych také chtěla v Divadle J. K. Tyla nechat vybudovat nákladní plošinu pro snadnou manipulaci s divadelními kulisami, které se musí nosit ručně z náměstí průjezdem do divadla a přes celé divadlo hledištěm na jeviště. Nejenže tím trpí interiér divadla, ale i lidé, kteří kulisy, mnohdy dost objemné a těžké, musí tahat. Tyto problémy ze zákulisí divadla běžný návštěvník nevidí, ale je důležité je řešit.
Vizí je hodně, ale nebudu je všechny prozrazovat.
Přála bych si, aby zaměstnanci pracovali s radostí, která se odrazí na kvalitě služeb a spokojenosti návštěvníků IKS. Proč jsem v konkurenčním klání obstála? Problematiku IKS jsem asi ze všech zúčastněných výběrového řízení znala nejlépe, jelikož, jak jsem již uvedla, tam už 11 let pracuji.

Informační středisko mimo jiné provozuje také Výstavní sál Pod věží – co si myslíte o jeho využití pro loutkáře, kteří o něj mají již od loňského roku zájem pro své zázemí?
Myslím si, že loutkové divadlo s takovou tradicí a historií, ve které pokračují třeboňští loutkáři, si zaslouží prostory, které budou splňovat všechny parametry, jež jsou potřebné pro provoz divadla. Výstavní sál Pod věží je podle mne nejvhodnějším prostorem v Třeboni, kde by mohl soubor zkoušet, hrát, ale i skladovat kulisy a loutky. Prostory jsou dostatečně vysoké, prostorné a jsou v centru města. Loutkové divadlo, divadlo pro dospělé, kino a divadelní nádvoří s kinokavárnou, které by mohlo v letních měsících sloužit jako další divadelní či hudební scéna, by tak tvořilo jeden komplex v centru města, které se nedaří po odstěhování městského úřadu mimo sezonu oživit. Výstavní prostory se určitě v Třeboni najdou snáz, než prostory pro loutkáře.

Vize vedení města je propojit kulturu v celém městě, zejména včetně Lázní Aurora a Bertiných lázní, jak ji plánujete zrealizovat?
Nevidím v tom velký problém. Bude třeba více komunikovat s kulturními pracovníky na lázních, a koordinace akcí ve městě bude snazší, protože dramaturgie bude tvořena z jednoho místa.
Na co se mohou v následujících dnech návštěvníci kulturních akcí, ale i Třeboně, těšit?
V následujících dnech se mohou návštěvníci Třeboně těšit na divadelní komedii Dohazovač (6. dubna), koncert Laca Decziho s kapelou Celula New York (10. dubna), Květinovou Třeboň (16. dubna), Svatební veletrh v hotelu Zlatá Hvězda (9. dubna), Příjezd Petra Voka z Rožmberka na Třeboň (23. dubna) a zahájení cyklosezony na Masarykově náměstí (30.dubna).