Tu se dalo koupit něco k občerstvení, třeba svařené víno nebo voňavé pečené kaštany, támhle zase domácí zavařeniny nebo oříšky v čokoládě, jinde třeba ozdoby z drátků nebo slivovice. Samozřejmě nechyběly ani trvalky, chvojí a adventní věnce a další předvánoční výzdoba. „Máme zde přes dvacítku řemeslných i jiných stánků,” potvrdil jeden z majitelů trvalkové školky Martin Charvát.

U jednoho ze stánků vládla tajemná atmosféra. Věštkyně Klára Tichá tu „převážně nevážně” četla dětem i dospělým osud z ruky nebo z odlitého olova. Na tuto starodávnou českou vánoční tradici si přišlo zavzpomínat mnoho z přítomných. „Ta paní mi řekla, že mám víc učit a taky poznala, že ráda dělám sport, hlavně plavání,” chlubila se sedmiletá Jana Šenkýřová, která si odlitý kousek kovu odnesla na památku domů.

Ve dvě hodiny se mnohé oči a uši, především ty dětské, soustředily na divadelní pohádku. Když ta skončila, mezi záhony trvalek a stránky dorazili Mikuláš s andělem a také čert, který měl na zádech neobvyklý pytel. Mnohé děti na něj koukaly s nedůvěrou, rodiče zase se smíchem - z pytle totiž visely dvě dětské nožičky v dlouhých kostkovaných kalhotách. Mikuláš dětem za básničku nebo písničku nadělil lesklá rudá jablka.

I když většinu dne svítilo slunce, bylo znát, že prosinec je na spadnutí. Mnoho návštěvníků se proto každou chvíli vracelo ke stánku s občerstvením. Na odbyt šly především pečené kaštany, chutnající jako oříšky, a také svařené víno. Pro řidiče se přímo nabízel svařený jablečný mošt.

Velký zájem byl i o adventní věnce, ať už ozdobené, nebo obyčejné. Lesem vonící základy z chvojí si lidé mohli v jedné části zahradnictví sami slavnostně nazdobit.

Podle výrazů ve tvářích bylo vidět, že každý návštěvník byl rád, že se do zahradnictví přišel podívat. Mnozí si také na památku odnášeli keramický hrneček nebo sladké oříšky, ať už pro vlastní potěšení nebo jako dárek pod stromeček.