Pozvání Klubu přijal frontový voják z karpatsko dukelské a ostravské operace z let 1944 – 1945 rotmistr Antonín Šulák z Třeboně, který přes dvě hodiny poutavě vyprávěl o svém dosavadním více než pestrobarevném životě.

A. Šulák se narodil 17. prosince 1921 v Lanžhotě u Břeclavi. Učil se strojním zámečníkem, ale kvůli totálnímu nasazení studia nedokončil. Od roku 1942 pracoval v Linci, poté ve Štýrském Hradci a nakonec ve Vídni. Se stavební firmou se poté dostal na Ukrajinu k Charkovu, kde opravovali letiště Luftwaffe. V roce 1943 byl za sabotáž odsouzen na dva měsíce do vězení. Jeho velkým štěstím bylo, že se za něj jako za zručného a nepostradatelného dělníka zaručil mistr stavby, protože trest mohl být daleko tvrdší končící v koncentračním táboře. Poté se mu u města Umaň podařilo dostat k partyzánům. Po osvobození této oblasti Rudou armádou byl zatčen NKVD, umístěn v německém zajateckém táboře a posléze prošel řadou výslechů. Roku 1944 byl zařazen do čs. zahraniční armády pod velením plukovníka Ludvíka Svobody. Byl vycvičen jako řidič samohybného děla SU 85. Se svojí samochodkou Kapitán Otakar Jaroš byl A. Šulák neoficiálně, prozatím historicky neprokázaně, prvním čs. vojákem na území Československa, a to dle jeho vlastních vzpomínek na přelomu září a října 1944.

Počátkem roku 1945 byl zařazen k tankové brigádě jako řidič T 34. Jeho velitelem byl slavný Richard Tesařík. Během Ostravské operace byl 25. března ještě na polském území poblíž vesnice Gogolowa jeho tank zničen pancéřovou pěstí. Dva členové posádky zahynuli, vojín Šulák byl těžce raněný dopraven do nemocnice v polském Krakově. V lékařské péči byl celkem šest měsíců, přesto se nepodařilo zachránit jeho levé oko. Zůstal však živ. Díky vážnému zranění a smrti téměř celé posádky byl A. Šulák veden u brigády jako mrtvý. Tato skutečnost mu později po válce několikrát způsobila řadu různých komplikací, včetně žádosti o přiznání důchodu.

V roce 1946 absolvoval lesnickou školu v Táboře, poté v lednu 1947 nastoupil jako hajný u Státních lesů Třeboň, kde pracoval 33 let. U příležitosti 65. výročí oslav Dne vítězství byl rtm. Antonín Šulák 26. března 2010 vyznamenán na Ruské ambasádě v Praze pamětní medailí.

Vladislav Burian a Vladimír Kos, Klub historie letectví