Spoluautorem textu je Aleš Kratochvíl, působící v místní farnosti a spolku Žít Třeboní. „I přes epidemickou situaci považujeme za nepřiměřené zásahy do osobních svobod zaručených Ústavou ČR, zejména svobody vyznání, a to ve formě limitované účasti na náboženských obřadech, pohřbech a pokojných občanských shromážděních organizovaných mimo vnitřní prostory,“ uvádí autoři a žádají, ať představitelé církve apelují na vládu a parlament, aby omezení zrušily. Celé znění najdete na www.trebon.farnost.cz

Farníci pořádají mše na Masarykově náměstí v Třeboni jako konání veřejných shromáždění za dodržení všech opatření a budou v nich i s průvody pokračovat o Velikonocích. „Organizace nábožensky zaměřených shromáždění podle shromažďovacího zákona je ověřenou možností, jak vyjít z aktuálních limitů počtu účastníků pro bohoslužby a příležitostí pro vydání svědectví o víře,“ tvrdí Aleš Kratochvíl a opírá se o zkušenost z předchozích měsíců, kdy mše na náměstí pořádali.

DŮSTOJNĚ SE ROZLOUČIT

Aktivitu podporují místní vikář Jiří Kalaš a farář Martin Bětuňák. „Věřícím už nestačí jen projevit obavy a bolesti svému knězi, ale oprávněně pociťovali přednést je pastýři diecéze. Zvláště problematickou se jeví záležitost pohřbů a kremací, rozloučení se zemřelými. Většina pohřebních služeb není ochotna blízkým umožnit vizuální kontakt se zemřelým a zesnulým s pozitivitou covid-19 je odpírána náležitá péče úpravy těla. Přitom by stačilo, aby v zákoně o pohřbívání bylo uloženo pohřebním službám tuto řádnou péči poskytnout po třech dnech od úmrtí, kdy již tělo není infekční. Je třeba požadovat vyhlášení zákonných norem. Jako by nestačilo, že pozůstalí jsou již tak dost zraněni nemožností návštěvy nemocného i několik měsíců před smrtí. Daleko větším traumatem je, že rodina nesmí svého blízkého vidět před pohřbením či kremací,“ dodává P. Martin Bětuňák.