Dnešní analytické metody jsou mnohem citlivější a přesnější než dřív, a tak vědci mohou posouvat hranice poznávání. Tentokrát se zaměřili na život prvních evropských zemědělců a poodhalili prastaré kořeny současné balkánské kuchyně.

Archeologové, chemici a biologové pod vedením Jaromíra Beneše z Jihočeské univerzity (JU) a Lukáše Kučery z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (PřF UPOL) v Olomouci zkoumali stopy na velkých keramických pekáčích, jež se našly na počátku 60. let u Ochridského jezera na hranicích Makedonie a Albánie. Vzorky z jejich povrchu odebrali před dvěma lety na letní archeobotanické škole, kterou pořádá JU s makedonskými archeology.

„Velice přínosná byla chemická analýza získaných vzorků pomocí plynové chromatografie ve spojení s hmotnostní spektrometrií. V řadě vzorků byla identifikována velká řada sloučenin, z nichž nejvýznamnější byla detekce cholesterolu. Tato látka byla ve vysokých koncentracích nalezena v jamkách na dně pekáčů a ‚připečených‘ vrstvách na vnitřní stěně. Toto zjištění určilo další směr laboratorního výzkumu,“ vysvětlil Lukáš Kučera z katedry analytické chemie PřF UPOL).

„Vůbec poprvé byla v takovém rozsahu při výzkumu využita kombinace chemické a archeobotanické analýzy. V archeologii se nám tak otevírají úplně nové možnosti, o nichž se nám nedávno ještě ani nesnilo,“ řekl Jaromír Beneš, vedoucí Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty JU, kde byly zkoumány mikroskopické stopy škrobů a fragmentů rostlin.

O detailní chemickou analýzu vzorků se postarali na Katedře analytické chemie PřF UP a geneticko-imunologický signál byl sledován na Západočeské univerzitě v Plzni. Velmi důležité bylo i určení některých tzv. nepylových objektů v mikroskopických preparátech, které provedla Assunta Florenzano z univerzity v italské Modeně.

V archeologické literatuře dosud koloval názor, že se neolitické pekáče od Ochridského jezera využívaly k pečení ryb, což se odvíjelo od oválného tvaru pekáčů a místa, kde byly nalezeny. Analýza vzorků tuto hypotézu ale nepotvrdila. Je vysoce pravděpodobné, že pekáče se používaly opakovaně a pro různá jídla. Ta s vepřovým, moukou a divokými rostlinami jsou tou nejpravděpodobnější variantou. Podobné jídlo se dodnes v Severní Makedonii připravuje pod názvem selské maso a je velmi oblíbené.