VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Velikonoční pondělí je ve znamení pomlázky

Jindřichohradecko - Třídenní maraton jarních svátku pokračuje Velikonočním pondělím.

9.4.2012
SDÍLEJ:

VELIKONOCE. Do ulici vyrazili koledovat i Jakub Knězů, Petr a Ondřej Maryškovi, Vojtěch Prokeš a Sandro Horníček. Foto: Deník/Lenka Novotná

Hned ráno začali vyrážet první koledníci s pomlázkami a košíčky na "koledu" do ulic. V Jindřichově Hradci v ulici 28. října se sešikovala pětice kluků, aby šli poškádlit nejen své spolužačky, ale také sousedy. "Chodíme takhle každý rok," uvedl Jakub Knězů. Ondřej Maryška přidal, že mají s bratrem Petrem jeden košík. Ráno byl ještě prázný, ale za pár desítek minut se jistě zaplnil.

O víkendu se řada akcí nesla v duchu Velikonoc.

Například myslivci pořádali na jindřichohradecké střelnici Fedrpuš Pomlázkové střílení. Svě desítky střelců si vyzkoušely přesnou mušku na trapu a v loveckém kole a utkali se o obrovské velikonoční kapry.

S velikonočním zajíčkem se vydaly na výlet také parní vlaky. Bohužel, nedělní pára do Černovic vykolejila a do cíle nedojela.

A v čem spočívá podstata Velikonoc?

V pátek byl ukřižován Ježíš Kristus a v neděli bude vzkříšen z mrtvých. Dva stěžejní okamžiky velikonočních svátků, o kterých se dnes v české společnosti téměř nemluví. Boží syn, který se ničím neprovinil, obětoval svůj život za chybující lidi, aby jim umožnil přijít s čistým štítem před Boha. Biblické poselství, na němž stojí křesťanská víra, přetrvalo dva tisíce let. Čechům však stačilo století, aby zapomněli, proč vlastně velikonoční svátky slaví.

„Víra se v naší zemi začala ztrácet už za první republiky, kdy se mnozí čelní představitelé státu přiklonili k zednářství. Někteří byli k církvi chladní, jiní otevřeně nepřátelští. S plánovanou ateizací pak přišli komunisté,“ říká Roman Duba, amatérský historik ze Žďáru nad Sázavou.

Za pravdu mu dává farář želivské farnosti Jáchym Jaroslav Šimek: „Komunismus se zásadně podepsal na tom, že se český národ vzdal víry, ale začalo to již před válkou, kdy byly kostely sice plné, ale prázdných lidí. Jak jinak si vysvětlit, že vychovali celou generaci mladých komunistů?“

Velký pátek už je svátkem i na Kubě

Česko je podle průzkumů nejateističtější zemí na světě. „A potrvá aspoň dvě generace, než se navrátíme k víře našich předků,“ myslí si duchovní.

„Vždyť už i ateistická Kuba uznala Velký pátek jako svátek, všude v okolních zemích měli včera volno, protože uznávají ukřižování Krista za významnou událost, pouze u nás je to běžný pracovní den. Velikonoce se stále maskují jako svátky jara,“ dodává Duba.

Coby milovník historie má v zásobě řadu událostí, které ovlivnily situaci v naší zemi a jejichž hybnou silou byla právě víra v živého Boha.

„Například v roce 1719, kdy všechna města a vesnice v okolí Žďáru kosil mor, opat zdejšího kláštera celou noc klečel a modlil se, aby Bůh město uchránil před zkázou. A opravdu se to stalo. Nikdo nedokázal vysvětlit, proč se tehdy mor do Žďáru nedostal, když v nejbližším sousedství zemřely stovky lidí,“ vypráví žďárský rodák.

S vírou odešla zdatnost národa

Naopak strádat, a to jak po ekonomické, tak fyzické stránce, začaly Čechy poté, kdy se většina evangelíků, kteří se nechtěli vzdát své víry, odstěhovala za hranice. „Bible říká, že se dobře daří těm, kdo se chovají v souladu s božími nařízeními, v opačném případě se začnou časem projevovat opačné důsledky,“ vysvětluje Roman Duba.

Podle něj historické prameny dokládají, že po bitvě na Bílé hoře roku 1621, kdy lidé průkopnického typu jako například Jan Ámos Komenský, odešli do exilu, se rapidně snížila zdatnost národa. „Uvádí se, že za Marie Terezie byl zdravotní stav branců natolik špatný, že její syn Josef II. musel změnit pravidla při odvodech na vojnu. Také hospodářsky se kdysi bohaté Čechy výrazně propadly. Aby již ze země neutíkali lidé kvůli své víře a s nimi neodcházelo požehnání, byl v roce 1781 vyhlášen toleranční edikt,“ dočetl se v historických pramenech Duba.

On sám nevyrůstal ve věřící rodině, stát se křesťanem rozhodl až v dospělosti, kdy mu došlo, že se bez Boha neobejde. „Ležel jsem v nemocnici a lékaři se už vzdali naděje na mé uzdravení. Když jsem uslyšel, že Ježíš porazil všechny nemoci právě na kříži, což si nyní připomínáme, rozhodl jsem se, že ho požádám, aby přišel do mého života a uzdravil mě. On to udělal a zázračně mě zbavil i chuti na cigarety a alkohol,“ vzpomíná. Víra v to, že Ježíš Kristus je živý Bůh, není podle něj přežitek.

„Ke stejnému přesvědčení došel i Albert Einstein, jeden z nejchytřejších lidí tohoto světa,“ konstatuje farář Šimek, „řekl, že kdyby nebylo křesťanství, tak se lidstvo ještě dnes nachází v barbarském stavu.“

Iveta Danko

Autor: Lenka Novotná

9.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Hradci se setkali výsadkoví veteráni a jejich příznivci.
27

OBRAZEM: V Hradci se setkali výsadkoví veteráni

Ilustrační foto

V Dačicích rozdělili milion na sociální služby

OBRAZEM: Stříbřečtí se naladili na Vánoce divadlem

Stříbřec - Divadelní vystoupení ve Stříbřeci se odehrálo pod širým nebem.

Uprostřed týdne vás na Vánoce naladí koledy nebo vánoční tvoření

Jindřichohradecko - Ve středu se určitě nemusíte nudit doma, ale můžete si vybrat některý z našich tipů, kam se vydat za zábavou.

Knihovny zvou na kávu nebo besedu o kometě

Jižní Čechy – Vůni kávy bude mít předvánoční setkání účastníků Akademie volného času ve společenském sále Šmidingerovy knihovny ve Strakonicích.

Představujeme prvňáčky z dalších základních škol

Jindřichohradecko - Každý týden vám představíme prvňáčky ze základních škol na Jindřichohradecku. Dnes jsou to děti ze základních škol v Chlumu u Třeboně a Starém Městě pod Landštejnem.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT