Přitom již řada škol, které měly kdysi plnohodnotné dva stupně, dnes funguje jako málotřídních právě kvůli nedostatku žáků.

Velké obavy mají například v Českém Rudolci. Podle starosty obce Antonína Doležala se o nastalé situaci připravují jednat zastupitelé. „Pro nás by to znamenalo příští rok konec druhého stupně. Tam už se kvůli výuce nemohou třeba dva ročníky spojit do jedné třídy. Dětí ubývá a samozřejmě všechny čtyři třídy druhého stupně nejsme schopni tolika žáky naplnit. A ani by už nebylo únosné na tyto chybějící žáky doplácet. To by znamenalo další nejméně milion korun z obecního rozpočtu,“ říká českorudolecký starosta s tím, že obec již nyní doplácí nemalé částky na chybějící žáky. Poznamenává, že se do budoucna uvažuje dokonce o zrušení vesnických škol. „Jakmile by se však jednou škola v obci zavřela, už se těžko vrátí,“ dodal.

V okolí se s nedostatkem žáků potýkají i další školy. Například v Dešné, která je však už dlouho málotřídní.

Na růžích nemá ustláno ani Základní škola ve Stráži nad Nežárkou, kde mají podle slov ředitele Pavla Dvořáčka v průměru 16 žáků ve třídě, takže jen tak tak se dostávají do dosavadní výjimky, podle které je minimum 17 žáků.

„Stále více nabývám dojmu, že jsou tyto kroky namířené proti venkovu a nahrávají velkým školám ve městech,“ říká Dvořáček a pokračuje, že dětem z vesnic se tak bere domov: „Ráno odjedou a večer přijedou. Nebudou mít k obci žádný vztah.“

Navíc není tak úplně přesvědčený, že stát redukcí škol víc uspoří.
„Zvýší se tím náklady úplně pro všechny. Rodina vynaloží plno peněz na dojíždění dětí, na druhé straně ne všichni učitelé najdou práci, znamenalo by to propuštění i uklízeček či kuchařek a plno z nich by mohlo skončit na podpoře. Takže stát by neušetřil,“ nastiňuje nepříjemnou vizi Dvořáček a dodává, že by se skutečně nerad dožil likvidace školy, do které chodil jako žák a kde už pětatřicet let pracuje.

Třeba ve Studené ale zatím podle starosty Vítězslava Němce tento problém na druhém stupni nehrozí.

Některé děti například z Budče a Budíškovic na Dačicku dojíždějí do školy v Domamili v sousedním třebíčském regionu. Na druhém stupni zde už léta mívají kolem padesátky dětí. A podle představ ministerstva by jich muselo být 68.

„Jsme škola rodinného typu. Přeji si, aby ten krok, co zamýšlí ministerstvo, nevyšel. To by byl krok zpět do roku 1947, kdy naši rodiče jezdili na měšťanku do Jaroměřic či Třebíče,“ zlobí se ředitelka Základní a mateřské školy v Domamili Hana Tichá. Zdůraznila, že jsou takové návrhy pro školu likvidační.

„Myslím si, že je to děláno od stolu a není to vůbec v souvislosti s praxí. Tomu, že by z ministerstva objížděli všechny školy, kterých by se to mělo dotknout, nevěřím. Je nás hodně a budeme mít hodně velké starosti,“ uvedla.