Průběh nemoci byl velmi rychlý. „V odpoledních hodinách, zhruba mezi 16. a 17. hodinou, k nám náš klient přivedl svého psa s oteklým spodním pyskem. Jelikož má chovatel více psů ve smečce, bylo podezření na traumatické poranění/zhmoždění pysku při šarvátce. Pejsek se celou dobu v ordinaci choval přirozeně, i zbaštil piškot,“ přiblížil zvěrolékař. „Během šesti až osmi hodin po návštěvě se u pejska dostavily křeče a výrazné drbání a celkový stav se zhoršil natolik, že jsme přistoupili k euthanasii.“

„Vzhledem k typickým klinickým příznakům a faktu, že byl majitel se smečkou zhruba týden předtím na naháňce na Domažlicku, kde došlo ke kontaktu s černou zvěří, vyslovil podezření na tuto chorobu. Případ jsme nahlásili na Krajskou veterinární správu a kadáver poslali na vyšetření do laboratoře, kde se nemoc potvrdila,“ doplnil veterinář.

Není důvod k panice, majitelé by ale měli o nemoci vědět

Druhým dechem David Beránek dodal, že v žádném případě nechce vyvolávat paniku mezi chovateli psů. „Chtěli jsme laickou veřejnost seznámit s touto smrtelnou nemocí, o které, troufáme si říci, až 70 % chovatelů nemá tušení, a demonstrovat rychlost nástupu příznaků během hodin. Já sám jsem za šestnáct let praxe zažil pouze dva případy tohoto onemocnění.“

To potvrdil i Petr Vorlíček, mluvčí české Státní veterinární správy (SVS), na kterou se výskyt nemoci povinně hlásí. „V České republice byly v závěru loňského roku potvrzeny tři případy úhynů loveckých psů na Aujeszkyho chorobu." Kromě zmíněného štýrského brakýře v Česku musel být v pražské Zbraslavi krátce před Vánoci utracen jagdteriér, který se týden předtím účastnil naháňky v Karlovarském kraji na černou zvěř. Třetí případ se stal také zkraje prosince, a to u labradorského retrievera z Ústeckého kraje, který se při venčení pravděpodobně dostal do kontaktu s uhynulým nakaženým divočákem.

V současné době neexistuje vakcína pro vakcinaci psů. „Použití inaktivované vakcíny určené pro prasata u psů může způsobovat závažnou postvakcinační reakcí vedoucí až k úhynu, a proto ji nelze použít,“ varuje mluvčí SVS.

U divokých prasat nemoc často nemá příznaky, ostatní zvířata vždy zabíjí

Aujeszkyho choroba (Pseudorabies čili pseudovzteklina) je akutní onemocnění virového původu, způsobuje ji prasečí herpesvirus SHV-1. Je rozšířena po celém světě a onemocnět jí mohou téměř všichni savci kromě primátů a lidí, méně vnímaví jsou i koně. Roznáší ji nemocné prase, které virus vylučuje nosními sekrety, slinami, močí, krví, výkaly a pohlavními sekrety. V Česku jsou chovy domácích prasat prosté nákazy a na jatkách je kontrolována krev všech poražených prasat. Prevencí je zamezit průniku divokých prasat nebo předmětů, které byly v kontaktu s divokým prasetem, do chovů hospodářských zvířat.

U divočáků probíhá onemocnění nejčastěji skrytě a bez příznaků. K aktivaci viru a vylučování do prostředí dochází, pokud je prase vystaveno stresu. Dojde k oslabení imunitního systému a nemoc může znovu propuknout, prase se tak stává přenašečem onemocnění. U ostatních zvířat jde ovšem o onemocnění, které končí vždy smrtí. Mezi hlavní příznaky patří úporné svědění, které vede až k sebepoškozování. Mohou se objevit silné křeče, slinění, dušnost a agresivita – proto může připomínat vzteklinu. V ČR jsou nejvíce ohroženou skupinou právě lovečtí psi.

Policie pronásledovala auto z Kamenného Újezda přes Český Krumlov a dál na Lipno.
Policisti pronásledovali auto přes Krumlov. Spolujezdec po nich házel láhve

Inkubační doba u psa je 3-6 dní. V místě vstupu viru do těla dochází k úpornému svědění (hlavně v oblasti hlavy, uší a pysků), objevuje se nechutenství, zvracení, nezájem o okolí, neklid a kousání do předmětů. S postupem onemocnění dochází k obrně hltanu a tlamy. Dochází k výtoku slin a pěny z dutiny ústní. Psi jsou schopní si během pár hodin rozškrábat kůži až do krve. Úhyn nastává do 24-96 hodin od prvních příznaků. Nakažení psi se nijak neléčí, přistupuje se u nich k euthanázii.

Jak zabránit nákaze? Protilátky má více než pětina divočáků

„Zásadním preventivním opatřením je minimalizovat možnost kontaktu psů, ale i dalších domácích zvířat, s divokými prasaty a nekrmit zvířata syrovým masem či vnitřnostmi z divočáka,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Jelikož vysoké teploty virus spolehlivě ničí, je nutné tepelné ošetření masa určeného ke krmení psů nebo koček. „Pokud jde o chovatele hospodářských zvířat, zejména prasat, platí nutnost dodržovat zásady biologické bezpečnosti, především zamezit možnému vniknutí divokých prasat do chovů,“ dodal.

Divoké prase. Ilustrační foto.Divoké prase. Ilustrační foto.Zdroj: Státní veterinární správa

SVS dále doporučuje zabránit psům v olizování a požírání vývrhů z prasete a také důsledné odstraňovat vývrhy a vhodné ošetřit místo, kde byl vývrh proveden (ideálně dezinfekcí). Dále je pak vývrh třeba vhodně zlikvidovat (svoz nebo hluboké zakopání).

V závěru roku 2017 byl na celém území ČR proveden monitoring, v jehož rámci se zjišťovala přítomnost protilátek proti viru Aujeszkyho choroby u prasat divokých. Bylo zjištěno, že více než pětina divočáků tyto protilátky má. „To potvrzuje skutečnost, že se s tímto virem v průběhu svého života setkala. Přítomnost protilátek neznamená, že všechna sérologicky pozitivní prasata jsou nezbytně aktivními vylučovateli viru, toto riziko však existuje. To by si měli být majitelé, kteří své psy používají při lovu, uvědomit,“ upozorňuje mluvčí SVS Petr Vorlíček.