Dvacet čtyři hodin sedm dní v týdnu v pohotovosti, dvanáctihodinové směny, tak aby byl stále někdo ze 43 jihočeských pracovníků dálniční údržby k dispozici. Celkem 11 posypových a postřikových vozů s radlicí značek Iveco a Scanie a jeden menší Mercedes na zimní údržbu užších silnic, to je vybavení SSÚD Chotoviny, která má odloučené pracoviště ještě v Libníči u Českých Budějovic a v Dráchově u Soběslavi.
Základ je bezpečnost a sjízdnost
Podle vedoucího provozu Jiřího Ryby, který ve funkci příští rok oslaví desátý rok, chotovinské středisko otevíralo právě v roce 2013. „Celý spravovaný úsek máme rozdělený na čtyři etapy, vyjíždíme většinou ve dvojčlenné sestavě, předpověď počasí sledujeme aktuálně prostřednictvím interaktivního radaru,“ vysvětlil.
Víte, že… Když vůz pluží měl by jet rychlostí cca 40 km/h. Když neprohrnuje, ale rozmetá sůl, či solanku, tak kolem 60 km/h. Dispečerské pracoviště sleduje D3 pomocí desítek kamer, radarů, meteostanice zaznamenávají teploty vzduchu i komunikace. Přesný software ukazuje také vlhkost, ošetřené komunikace, polohu a spotřebu techniky, vše se navíc zaznamenává do elektronického deníku. Na jednotlivých úsecích kamery zaznamenají i počet projetých nákladních a osobních aut a třeba i jejich průměrnou rychlost.
Vše řídí dispečer z centrální dispečerské místnosti, který má přehled o situaci na dálnici pomocí kamerového systému. „Naše technika pro zimní údržbu je vybavena výsuvnými, nebo sklopnými radlicemi, na posyp komunikací se používá posypová sůl se skrápěním, tzv. solankou,“ přiblížil s tím, že tato technika je účinná do -8 ˚C.
Pokud teploměr klesne ještě níže pod bod mrazu, je připraven účinnější chlorid vápenatý. „Naším prvořadným úkolem je zajistit sjízdnost jednoho pruhu, to je důležité hlavně v případě kalamitní situace a velkého spádu sněhu. Potom doděláváme zbytek, předjížděcí pruh a na závěr stahujeme sníh z krajnice,“ upřesnil Ryba.
Vše na dálkové ovládání
Na reálný výjezd jsme se podívali s řidičem a pracovníkem údržby silnic a dálnic Radkem Fůrou z Tábora. Do jeho sypače značky Iveco se mu vejde dva tisíce litrů solanky a osm až devět tun posypové soli. „Sůl se nakladačem umisťuje do horní násypky, solanka se tankuje do bočních zásobníků,“ vysvětlil.
Uvnitř vozu má speciální ovladač, jak na radlici, tak na dávkování a rozsah použití soli, rozmetat může až na šířku 12 metrů. „Lze ovládat naklápění, sklápění, přítlak radlice, aniž by člověk musel vystoupit z vozu. U soli lze měnit gramáž i šířku rozhozu,“ dodal Fůra.