Rtuť teploměru v úterý šplhala hodně nad třicítku. A někde lidé zažívali opravdovou „výheň".
Například Lukáš Krejčí
z Markvarce pracuje ve strojírenství a teplota v hale 48 stupňů Celsia podle jeho slov hovoří za vše: „V práci je to hrozné, nedá se tam v tomhle horku vůbec dýchat."
O něco lépe je na tom majitel kamenictví Ondřej Vobr z Horního Skrýchova, který si tak trochu může práci v závislosti na počasí naplánovat.
„V těchto dnech si vybíráme hřbitovy, kde jsou stromy a stín. Místům na přímém slunci se snažíme vyhýbat. Někdy to však nejde a pak nezbývá, než hodně pít, na hlavu dát čepici a zvolnit tempo. V dílně jsme ve chvíli, kdy prší. Nejhorší to bylo, pokud jsme dřív kopali na hřbitově hroby. To nás zavolali, i když bylo minus dvacet nebo plus třicet a muselo to být hotové," naznačuje Ondřej Vobr.
Slunečného počasí využívají zemědělci k senosečím. Podle společníka novobystřické firmy Bovis Vlastimila Hanuše mají zaměstnanci k dispozici dostatek balené pitné vody. „Máme velký chlaďák, odkud si mohou vodu nabrat, než ráno vyjíždějí na pole, a v poledne doplnit zásoby. Staráme se o to, aby měli pitné vody dostatek," zmínil Vlastimil Hanuš.
I extrémní počasí podle slov ředitele Technických služeb Třeboň Vladimíra Janíčka k práci venku patří. „Lidé si mohou posunout práci do časnějších hodin, zajišťujeme ochranné nápoje, vybíráme pro práci lokality spíše ve stínu," naznačuje.
Pracovníci třeboňských technických služeb podle ředitele Vladimíra Janíčka v těchto horkých dnech mimo jiné skrápějí ulice, aby se tolik neprášilo, chodníky se ochladily a zvýšila se vlhkost. „Samozřejmě také intenzivně zaléváme květiny, aby neuvadly," doplnil.
Plné ruce mají v těchto horkých dnech posádky záchranných vozů. Podle tiskové mluvčí jihočeské záchranky Petry Kafkové je situace na Jindřichohradecku obdobná jako na jiných místech kraje.
„Už od soboty jsme zaznamenali zhruba třicetiprocentní nárůst výjezdů, což je opravdu vysoké číslo. Nejvíce jich je ke kolapsovým stavům, k lidem, kteří trpí respiračními chorobami a mají potíže s dýcháním a samozřejmě k pacientů s kardiovaskulárním onemocněním," vypočítává Petra Kafková a dodává, že předejít se obtížím dá do určité míry dodržováním několika jednoduchých zásad.
„Nevystavovat se zbytečně přímému slunci. Když už je to nezbytné, tak je dobré používat vhodné oblečení a pokrývku hlavy. Alfou a omegou je pak zejména u dětí a starších lidí důsledné dodržování pitného režimu," radí Petra Kafková.
Před vedrem se musejí chránit i zvířata. Podle Vlastimila Hanuše z nové Bystřice je dobytek na pastvě dostatečně chytrý na to, aby si zalezl do stínu a do míst, kde jsou bažiny a chladil se. Velký pozor se musí dávat i na domácí mazlíčky. Veterináři upozorňují na nebezpečí, když někdo ponechá třeba psa v rozpáleném autě. Teplota uvnitř stoupá nad padesát stupňů a zvíře může uhynout.