Národní plán obnovy (NPO) České republiky vznikl dle slov náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Silvany Jirotkové jako reakce na vliv pandemie koronaviru, která českou ekonomiku dostala do recese. „Země EU tak společně reagují, restartují a modernizují hospodářskou politiku,“ zmínila. Roadshow navštívila již Ostravu, Brno a Plzeň, čtvrtou zastávkou se staly České Budějovice.

Vláda tak připravila a představuje veřejnému sektoru několikaletý rámec s plánem reforem a investic, který hodlá realizovat za použití finančních prostředí z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. „Hlavním cílem je zvýšení ekonomické prosperity a kvality života prostřednictvím zvyšováním produktivity, udržení zaměstnanosti a posílení konkurenceschopnosti,“ upřesnila Jirotková.

Podle vícepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka lze uplatnit projekty z vytyčených pilířů. „Jsem rád, že Evropská komise přijala náš plán, by to obrovský lobbing, kdy nás EU poměrně dost sešněrovala, navíc jsme museli respektovat požadavky jednotlivých resortů. Podle mého názoru je slušná šance uspět i s dobrými jihočeskými projekty, stačí se jen vejít do časového období,“ zdůraznil.

Národní plán obnovy (NPO) je postaven na šesti pilířích, do kterých mohou i jihočeské firmy hlásit své projekty. Celkem do něj má jít kolem 200 miliard korun složených z grantů EU a národních zdrojů. Na jednotlivé pilíře budou už od poloviny září vypisovány výzvy, do kterých potom budou moci firmy, školy i jednotlivci přihlašovat své projekty. Zdroje se budou alokovat přes národní koordinační orgán konkrétně operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Pilíře NPO:

1. Digitální transformace – 27 854 milionů korun

2. Fyzická infrastruktura a zelená tranzice - 85 182 milionů korun

3. Vzdělání a trh práce – 41 006 milionů korun

4. Instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na covid-19 – 10 895 milionů korun

5. Výzkum, vývoj a inovace – 13 200 milionů korun

6. Zdraví a odolnost obyvatel – 12 441 milionů korun

Země živitelka 2021 v Českých Budějovicích začala.
Země živitelka začala. Kdo vyrazí, neprohloupí

Inovativní strojírenská společnost z jihu

Společnost a vize představil ředitel pro projektové řízení Motor Jirkov Group Tomáš Prášil. Podle jeho slov tradiční strojírenský holding s dlouholetou historií má dlouhodobé cíle, nejen digitalizuje projektové řízení, spolupracuje s vysokými školami jako je právě VŠTE či Západočeská univerzita v Plzni, ale věnuje se robotizaci, automatizaci a řadě klíčových projektů.

Upozornil na odpovědnost k životnímu prostředí. „Know how se snažíme přenést například do oblasti plnících stanic na zelený a modrý vodík, které mohou složit jako pohon pro automobily či jako zdroje autonomních domácností napájených energie z tohoto plynu,“ poznamenal.

Klíčem ke konkurenceschopnosti a transformaci podniku je podle Prášila něj také spolupráce mezi podniky, vysokými školami, výzkumnými organizacemi. „Jsem rád, že jsme vytvořili silný tým s VŠTE, je to neskutečné, jak naše spolupráce nabírá na dynamice,“ podotkl projektový ředitel.

Klíčovým projektem Motor Jirkov je 3D tisk. „Řešíme tisk 3D forem pro hliníkové součástky, jde o složitou oblast materiálové inženýrství, pokročilých simulací, výpočtů, organického designu, aplikovaného vývoje a výzkumu a jeho uvádění do praxe,“ přiblížil Tomáš Prášil.

Jednatel jihočeské firmy Campus Energy Jiří Borovka informoval, že se jeho společnost zabývá výrobou elektrické energie ze slunce. Osobně očekával podporu fotovoltaických elektráren, a tak si připravil několik dotazů. „Chybí mi finanční podpora ukládání takto vyrobené energie kromě podpory ukládání do baterií, nejsou zmíněné jiné metody jako do stlačeného vodíku nebo kogenerační jednotky,“ konstatoval.

Uzavírku Dobrovodské ulice v Českých Budějovicích si vynutila stavba tunelu Pohůrka na D3. Dopravní opatření se dotkla Dobrovodské, Ledenické i dalších ulic.
Dobrovodská zavřela, přibyly semafory v Ledenické

Sluneční energie

Zmínil i detail. „Systém agrovoltaiky, který by měl být podporován, není nikdy dovysvětlen,“ dodal Jiří Borovka s tím, že by ho zajímal pohled Karla Havlíčka na tyto okruhy. Ten reagoval, že tato problematika se týká energetického zákona a zákona o podpoře obnovitelných zdrojů. „Je to náročná diskuse, protože řešení není pro nikoho komfortní, potřebovali bychom se vypořádat s fotovoltaikou naistalovanou v letech 2009 a 2010, z které máme 2,6 procenta z celkového podílu elektrické energie, což je hrozně málo,“ uvedl Karel Havlíček.

Problém je v tom, že do fotovoltaiky se dává ročně 30 miliard ze státního a z části spotřebitelé a průmysl. „Když to porovnáme s biomasou, kam dáváme čtyři miliardy a jdou nám z čtyři procenta elektrické energie, to je zajímavé srovnání,“ upozornil na rapidní rozdíl.

Agrovoltaika podle Havlíčka zahrnuje pěstování zeleniny pod fotovoltaickými panely. „To je jednoznačně správný trend, který se hodí na střechy brownfieldů, nádraží, nástupišť, obchodních center, parkovišť. Na to ta podpora z NPO půjde určitě,“ potvrdil ministr. Náměstek ministra Maria Piecha doplnil, že se počítá s částkou pět miliard, kterou bude realizovat přímo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Výlet k památníku Jana Žižky z Trocnova
Městské i historické slavnosti, koncerty, loučení s létem i trhy

Škola bez fakult má výhody

Rektor VŠTE Vojtěch Stehel prezentoval celkové fungování vysoké školy a připravil si také vizi budoucnosti. „Jsme nejmladší veřejná vysoká škola, zaměřujeme se především na aplikační stránku uplatnění,“ uvedl s tím, že mají mezi 3 až 4 tisící studentů.

VŠTE se snaží být flexibilnější a na rozdíl od jiných vysokých škol tak nemá fakulty. „Díky tomu dochází k technicko-ekonomické optimalizaci, primárně se zaměřujeme v oblasti vědy a výzkumu na projekty s průmyslovými partnery, a tak řešíme reálné problémy,“ popsal Vojtěch Stehel.

Aktuálně realizují nové projekty na technologie, materiály, 3D tisk kovu, recyklaci zinkového odpadu či optimalizaci řízení zakázkové kusové výroby a vývoj zdravotně nezávadných povrchů na bázi recyklované gumy. „NPO by měl být hodně o odolnosti naší ekonomiky, protože jednotlivé sektory budou vystaveny různým šokům. Řešit se bude elektromobilita, hybridní dopravní prostředky, omezí se výroba spalovacích motorů a také greenfield,“ míní rektor VŠTE.

Za důležitou považuje i změny výrobních technologií, portfolií, digitalizaci i automatizaci procesů. „Během pandemie se nabrala na důležitosti virtuálně rozšířená oblast, kde se nám osvědčila komunikace seniortechniků a juniortechniků na dálku, kdy zvládali opravy přístrojů na dálku,“ popsal Vojtěch Stehel. V oblasti životního prostředí řeší mimo jiné zpracování obalů Tetrapak. „Mimochodem se nám podařilo najít technologii, jak Tetrapak zpracovat, při které mimochodem vzniká vodík, který se hodí z hlediska energetiky jako palivo,“ konstatoval.

Fešáci!
Od sousedů: Bayern v kožených kalhotách

Postaví nové laboratoře

Prozradil také záměr vybudovat nové laboratoře. „Jenom stavba vyjde na sto milionů korun, už jsme získali stavební povolení, s financováním pomůže dotace z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a laboratoře budou stát při příjezdu do školy po pravé straně,“ upřesnil rektor.

Laboratoře chtějí zaměřit na další rozvoj průmyslových projektů, věnovat je tak praktické spolupráci s podniky. „Podle toho bude vypadat složení týmů i konkrétní vybavení laboratoří,“ dodal Stehel s tím, že konkrétně půjde o tiskárny na 3D kovový tisk a dalších přístrojů.

Setkání hodnotil jako velmi zajímavé i díky osobním vzpomínkám. „Před pár lety mě pan vícepremiér zkoušel z předmětu controlling a později marketingové řízení, tehdy to dopadlo výborně a dostal jsem A, a tak doufám, že se mu líbila i má prezentace,“ uzavřel.