Rudolfov má za sebou zajímavou historii. V jeho prostorách dokončil spisovatel Karel Čapek během letní dovolené v roce 1923 svůj utopický román Krakatit. Letos v září od této chvíle uplynulo přesně 100 let. Mezi slavné hosty výletní restaurace patřil například i skladatel Bedřich Smetana, který se v Rudolfově v roce 1872 zúčastnil abiturientského večírku. V objektu fungovalo do roku 1985 stravovací zařízení, poté ale osiřel a téměř dvě desítky let volně chátral. Restauraci odkoupil až v roce 2004 vysokoškolský pedagog Peter Chvojka.
„Střecha byla v místech úžlabí propadlá, okenní otvory prázdné, z přízemí byla místy vidět obloha a když jsem vyšel do patra, našlapoval jsem opatrně, abych se nezřítil. Okolí zarostlo zelení a kdysi skvostný hrázděný altán byl už jen torzem,“ popsal stav nemovitosti při její koupi současný majitel. Petera Chvojku prý staré zchátralé domy přitahovaly už od dětství. Rád navštěvoval venkovské zámky i zemanské statky a snil o době, kdy byly plné života.
Cesta k návratu jindřichohradecké výletní restaurace do původního stavu ale byla trnitá. Samotné práce na obnově objektu totiž mohly naplno začít až v létě roku 2020. „Vůbec mi ve sladké nevědomosti nedošlo, jaký je problém mít stavbu na cizím pozemku. Ten patřil státu a ihned po získání budovy mi byl vyměřen nájem. Po roce mi stát bez jakéhokoli odůvodnění o sto procent nájem zvýšil. To už jsme začali s rekonstrukcí. Udělali jsme nový krov, krytinu a okna. Při dotazu, jaký nájem bude stát chtít, až objekt opravím, mi bylo sděleno: cena pozemku se odvíjí od toho, co na něm stojí. Proto jsem se rozhodl rekonstrukci zastavit a pokračovat až v případě, že pozemek získám. Do toho byl zahájen soudní spor o vlastnictví pozemků, který trval roky. Pozemky jsem získal po enormním úsilí až v roce 2017,“ vylíčil peripetie Peter Chvojka. Poté už mohl nechat zpracovat komplexní projektovou dokumentaci a vyřizovat stavební povolení.
Obnovu zchátralého objektu zkomplikoval kromě majetkových záležitostí také covid, krádeže měděných prvků ze střech i neustálé zdražování stavebních materiálů. Hlavní ale bylo zapálení pro věc. „Moc rád vzpomínám na dobu, kdy jsme se s pár kamarády kolem roku 2005 vrhli na opravu střechy. V podstatě bez financí jsme vše řešili svépomocí. Památkáři přispěli na krov, střechu a okna. Dřevo jsme pořídili tak, že jsme u známého pokáceli v lese smrky, vezli je traktorem na pilu, odtud na Rudolfov. Bylo to období pospolitosti, parta nadšených kluků,“ zavzpomínal majitel objektu.
Po zhruba desetileté pauze se ale k rekonstrukci vrátil v úplně jiném kontextu a kamarády vystřídali profesionálové. „Zcela jsem změnil původní koncepci. Místo kombinace sporých dotací a svépomocné práce jsem oslovil odborníky na opravu význačných kulturních památek. O žádné dotace jsem již nežádal a vše financoval z vlastní činnosti týkající se správy a obchodu s nemovitostmi. Chtěl jsem, aby Rudolfov rekonstruovali profesionálové v oboru,“ poznamenal Peter Chvojka, který se tak z nadšence, učitele filozofie, umění a médií postupně stal také investorem.
K restauraci Rudolfov má řada Hradečáků blízký osobní vztah. Historii stavby místní dobře znají a pečlivě sledují její rekonstrukci. Práce na obnově oblíbeného výletního místa s nástupem podzimu pomalu finišují. „Chybí nám pár drobností, které ještě tak odhadem půl roku budeme dodělávat. Ty však nebrání tomu, aby stavba mohla být zkolaudována. Doufali jsme, že otevřeme již na jaře tohoto roku, ale vždy se vyrojily nové a nové problémy. Polehčující okolností budiž fakt, že i napoprvé byl Rudolfov otevírán v podstatě nadvakrát. Prvně 15. 10. 1862 a po zimním zaběhnutí provozu a dokončení drobnějších prací pak se vším všudy 27. 7. 1863, kdy bylo i přiděleno číslo popisné. Už nyní je více než pravděpodobné, že se historie bude opakovat,“ nastínil Peter Chvojka.
Přesný termín otevření restaurace prý ale zatím neprozradí s tím, že je potřeba počkat na průběh kolaudace.
Přáním současného majitele je, aby Rudolfov nabízel vše, co má původně v genech. Kromě restaurace to bude i kulturní život. „Troufám si říci, že tým, který se o něj už nyní stará, se skládá z lidí, kteří mají zkušenosti nejen s gastronomií, ale i s profesemi v oblasti umění, divadla, pořádáním kulturních akcí, výstav, koncertů a podobně. Styl interiéru jsme se snažili přiblížit původním záměrům architekta Zítka, ostatně jako celý projekt obnovy tohoto jedinečného místa,“ nalákal Peter Chvojka.
S rekonstrukcí objektu v havarijním stavu má zkušenosti už z minulých let, kdy se pustil například do opravy rodinného statku na Soběslavsku z roku 1886 s prvky selského baroka. Rudolfov ale považuje za své životní dílo.
