Klokotskému poutnímu místu k povýšení na baziliku rok od předání žádosti v Římě nestačil. Mluvčí českobudějovické diecéze Miroslav Bína potvrdil, že ji Vatikán vrátil zpět do Tábora.

„Kongregace pro liturgie požaduje některé úpravy liturgického prostoru kostela, s čímž komise našeho biskupství souhlasí. Až je Klokotští udělají a naše komise opět posoudí, zašleme žádost zpět do Říma. Jde o to, že do bazilik přijíždí významnější hodnostáři, tak by také měla být honosnější,“ upřesnil Miroslav Bína.

Administrátor farnosti Jiří Můčka upřesnil, jaká práce je nyní čeká. Kromě splnění požadavků Vatikánu také zajištění financí.

„Kostel, který nese titul bazilika minor musí být vzorem pro ostatní kostely. Proto je třeba v Klokotech udělat úpravu liturgického prostoru, tedy presbytáře. Tato úprava spočívá ve vytvoření nového obětního stolu, kde mezi nás přichází eucharistický Kristus,“ naznačil první úkol. Tím druhým je změna ambonu, což je místo, odkud se předčítá Boží slovo.

Klokotští obláti by jako materiál měli použít mramor a ušlechtilý kov. V této chvíli vznikají tři architektonické studie, ze kterých vzejde jeden vítězný návrh, k němuž se vyjádří také památkáři z Národního památkového ústavu. Za nemovitou národní kulturní památku prohlásila vláda kostel, křížovou cestu a kapli Dobrá voda v Klokotech letos v lednu.

„Doufám, že do konce letošního roku bude znám vítězný návrh a v průběhu příštího roku bude následovat realizace,“ věří Jiří Můčka a dodal, že již nyní na realizaci shánějí peníze a uvítají každou podporu, třeba i od čtenářů Táborského deníku. „Byli bychom moc rádi,“ vzkazuje.

Žádost o povýšení klokotského kostela Nanebevzetí Panny Marie odvezl k papežskému stolci do Vatikánu českobudějovický biskup Vlastimil Kročil loni na začátku listopadu. Před cestou pro Táborský deník řekl, že je optimista a věří v úspěch, neboť papež František je podle něj otevřenější k tomu, aby procedury nebyly tak složité. Pro Klokoty to byla již druhá žádost v pořadí. Návrh, aby se táborský kostel stal první jihočeskou bazilikou, však v 90. letech neprošel. Jak dlouho budou muset Klokotští čekat na další posouzení, záleží na počtu žádostí, které se ve Vatikánu sejdou z celého světa.

První písemné zprávy o stavbě nového kostela v Klokotech, na místě gotického, zničeného za husitských válek, se datují do roku 1520.