Jihočeský kraj mezi včelaře rozdělil 3,6 milionu korun, to je nejvíce z celé České republiky.

„O dotaci jsme žádali poprvé a vyšlo to. Mám z toho velkou radost. Zvlášť proto, že jsme úly pořídili pro děti. Vedu přírodovědecko ekologický kroužek a právě tam vznikl ze strany dětí nápad, že by se chtěly starat o včely,“ vyprávěl vedoucí kroužku a příjemce dvaceti tisícové dotace Václav Bartuška z Třeboně, který už nakoupil pět kompletních včelstev a připravuje je na zimu.

,,Krmím je cukerným roztokem. V září se na ně půjdou podívat děti. Přes zimu probereme teorii a na jaře přejdeme k praxi,“ popsal začínající včelař. Bartuška moc nedoufá, že by hned první rok včely vyprodukovaly příliš velké množství medu. Ale i málo bude pro děti odměnou, kterou si budou moci odnést domů.

Rodinná tradice

Dotaci kraj přidělil 26 včelařům na Jindřichohradecku v celkové výši přes 460 tisíc korun. Z toho deset jich dostalo nejvyšší částku, a to 20 tisíc korun. Jedním z nich je i Jaromír Ikavec z Nové Bystřice. ,

,Včelařství máme v rodině. Vedl mě k němu už můj dědeček. Mám z dotace radost. Loni jsme si o ni nežádali, protože to bylo dost administrativně náročné,“ řekl včelař.

Včely Jaromíra Ikavce díky vysoké nadmořské výšce infekčnímu onemocnění včel zvanému varroáza unikly. ,,Roztoč, který tuto nemoc způsobuje, napadá plody a včely se potom rodí zmutované. Plodová sezona našich včel skončila dřív, a tak tomu unikly. Je třeba také nepodceňovat preventivní léčení, které je sice náročné, ale vyplatí se,“ poradil Ikavec.

I přesto několik nepříznivých podmínek najednou způsobilo, že letošní snůška medu bude špatná. ,,Letos počítám jen tak s 15 kilogramy světlého medu na úl a 5 kilogramy tmavého. Sklenici tak budu prodávat za zhruba 85 korun,“ vypočítal Ikavec. Podle něj je v Čechách oblíbenější med tmavý, přitom jinde ve světě je to naopak.

Tmavý med by navíc neměly jíst děti a důchodci kvůli množství minerálních látek.

Jiřímu Lindovi z Chlumu u Třeboně bylo přiděleno na rozšíření a zkvalitnění včelstva 18 tisíc korun. ,,Jsem za to opravdu rád. Dostal jsem tolik peněz, o kolik jsem žádal. Nakoupím úly a oddělky, což je matka s částí včelstva, které se ve vlastním úlu rozroste,“ vysvětlil Linda, který se včelaření věnuje osm let a je jeho důchodovým koníčkem. Podle něj přišel kvůli infekčnímu onemocnění včel varroáze o dvě včelstva. Díky dotaci jich teď může mít až osm.

,,O dotaci jsem žádal i loni, ale nevyšlo to, proto jsem s tím letos ani moc nepočítal,“ přiznal Linda. Před tím, než se včely uloží k zimnímu spánku, spotřebuje každý úl deset až čtrnáct kilogramů cukru v roztoku. Medu podle Lindy letos nebude tolik jako v jiných letech. Byla pro včely špatná zima. I tak ale Jiří Linda medem obdaruje své bohaté příbuzenstvo.

Podpora z kraje

,,Včelaře touto formou podporujeme každým rokem. Letos jsme však obdrželi enormně vysoký počet žádostí, což je dáno především katastrofální situací, kterou ve včelínech způsobila varroáza. Proto celková částka vyčleněná z krajského rozpočtu je tentokrát tak vysoká,“ sdělil krajský radní Jiří Netík.

Krajskou snahu ocenil i začínající včelař Ondřej Prášil z Třeboně, kterému byla přidělena částka 20 tisíc korun. ,,Díky těm penězům nakoupím pět nových včelstev. Je to perfektní. Je důležité, že se začíná s novým čistým chovem kvůli varroáze, která hodně včelstev nakazila,“ zmínil Prášil a dodal, že má se spoluprací s krajem v této záležitosti jen dobré zkušenosti.

Včelaři nejprve včelstva nakoupí a slíbené peníze z grantu dostanou zpětně. ,,Co jsem mluvil s jinými včelaři z republiky, tak nám závidí, protože dostali mnohem méně. Je to opravdu významný krok. Díky dotacím jen v jižních Čechách vznikne zhruba tisíc nových včelstev. Vzhledem k tomu, že v celé České republice jich je 300 tisíc, je to výborná zpráva,“ pochvaloval si Prášil.

Na nenahraditelnost včel upozornil i krajský radní Jiří Netík. ,,Kromě poskytování medu včely opylují rostliny i několik kilometrů od úlu. Pokud by došlo ještě k většímu úbytku, mohlo by to pro ekosystém znamenat naprostou katastrofu,“ varoval radní, který má včelaře na starosti.

Eliška Bučinová


Včely musí mít člověk rád, tvrdí včelař

Maršov - Jaká je práce člověka, který se stará o to, abychom si mohli osladit čaj medem nebo jen tak vychutnávat tuto zlatavou pochoutku? Deník položil několik otázek včelaři Jaroslavu Novotnému z Maršova, který se chovu včel věnuje dlouhodobě.

close zoom_in

V poslední době se hodně mluví o varroáze, která decimuje včelstva. Jak vypadá situace u vás a ve vašem okolí?
Tady v oblasti na Studensku a vůbec na přechodu k Vysočině nebyly úhyny tak vysoké. Včelstva ale nepřezimovala vyrovnaně. Bylo dost nemocných včel.

Jak dopadly letos jarní medy?
Dříve se včelaři zaměřovali na medovicovou snůšku, ale teď je trend využít nektar z řepky, pampelišek a ovocných stromů. Včelstva, která byla silná, tak dala letos silnou snůšku.

Jaký je rozdíl mezi květinovým jarním medem a medovicovým?
Květinový, tedy nektarový med je kvalitnější. Na listech nebo na jehličí totiž mohou zůstávat spady z ovzduší, kdežto do květů, které kvetou jen krátce, se tolik nedostanou. Nevím proč, ale lidé mají raději spíš tmavé medy. Já sám jsem cukrovkář, takže jen ochutnávám, i když sladké mám rád.

O kolik se staráte včelstev?
Mám poslední roky stabilně sedmdesát, ale protože tady zemědělci nepěstují řepku, tak už několik let se včelami kočuji. Například k Brandlínu, Radlicícm nebo k Volfířovu. Já se ale nezaměřuji jen na med. Mám totiž uznaný chov matek. Letos jich odchovám kolem stovky.

Kolik je včelařů ve vašem okolí?
Řekl bych, že jich ubývá. Tady v Maršově jsme dva, v Olšanech žádný ani není. Ostatní tady na Studensku mají spíš malá včelstva. Je to tím, že je nevyrovnaný stav mezi náklady a výkupní cenou medu. Odrazuje i nákladné léčení nemocných včel. Je to drahé i přes dotace, které včelaři dostanou.
Průměrný věk včelařů je určitě nad padesát let. Mladého aby člověk hledal. Ale vím, že v Dačicích existuje včelařský kroužek.
Dokonce přišel jeden asi devítiletý hoch z Volfířova, že chtěl začít chovat jedno včelstvo. Člověk to prostě musí mít rád.

Miroslava Kolářová