Provozovatel jediné státní záchranné stanice v Pavlově – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky totiž rozhodl, že její provoz za rok skončí. Stanice je výjimečná tím, že se jejím pracovníkům jako jediným v republice daří dlouhodobě úspěšně vracet do přírody vydry říční.

„Psali jsme dopis na agenturu, aby byla stanice zachována,“ uvedla vedoucí třeboňské stanice pro poraněná zvířata Marie Kameníková.
Podle ní vzniká otázka, kdo by tuto stanici mohl provozovat dál, protože pro neziskový sektor by to bylo finančně nejspíš neúnosné.

„Rozšiřuje se stanice Votice neziskové organizace Ochrany fauny a buduje se také nová pobočka v Příbrami. Předpokládáme, že s nimi budeme také víc spolupracovat,“ vysvětlila Kameníková.

Vydry z jejich stanice zatím putují do Pavlova a do zoologické zahrady Ohrada u Hluboké nad Vltavou.

Zázemí pro nemocná zvířata funguje v Třeboni teprve dva roky a zvířecích pacientů podle jejích pracovníků postupně přibývá v návaznosti na to, jak se dostává toto místo do povědomí veřejnosti.
„Máme povolení jen na dočasné umístění zvířat po dobu rekonvalescence, pak je musíme předat dál. Ročně tu ošetříme kolem šedesáti zvířat,“ upřesnila Kameníková.

Útočiště v Třeboni nacházejí především dravci, kterých podle Kameníkové ošetřují nejvíc kvůli poraněním způsobeným od elektrického vedení. Kromě káňat a poštolek s popálenými křídly teď lidé přinášejí často také ježky. Tři čtvrtiny pacientů jsou ptáci, čtvrtina savci, plazi jen minimálně.

Pracovníci se však setkávají také s méně typickými zvířaty, než na jaké jsme v regionální přírodě zvyklí. „Odchytávali jsme také ve zdejším marketu malého gekona, který sem přicestoval v krabici společně s banány, a papoušky rosely, kteří ulétli nějakému chovateli,“ upřesnila svou pestrou práci Kameníková.

Někteří lidé bývají často při nálezu nemocného zvířete bezradní. Nejlepší řešení je zavolat pro radu přímo do záchranné stanice, nebo na policii či veterinu, kde jim pracovníci nejlépe poradí.

„Nejdůležitější je zajistit, aby bylo zvíře v klidu a nestresovalo se ještě víc, než mu způsobilo samo zranění. Například lasicovité šelmy mohou na posttraumatický šok i zemřít,“ vysvětlila Kameníková s tím, že by se měla nalezená zvířata držet dál od domácích zvířat, ale i dětí, protože se nedá vyloučit, že nemají nakažlivou nemoc.

Pokud někdo najde zvíře v době, kdy venku mrzne, tedy třeba kolem dvaceti stupňů pod nulou, měl by je do tepla dávat postupně, aby mu náhlou změnou teploty naopak neublížil. Napřed tedy do teploty okolo nuly, pak plus pět, pak deset stupňů Celsia.