SMAŽENEC S JABLKY, CO PEKLA JEDNA KUCHAŘKA V PODZÁMČÍ
Oloupej dvanáct pěkných jablek, nakrájej je na tenké plátky. Vymaž formu máslem a vysyp strouhanou žemličkou, dej do ní pak vrstvu nakrájených jablek asi na palec ztlouští, posyp tlučeným cukrem a přebranými i vypranými hrozinkami, pak pokrej to vrstvou strouhané housky a tak vrstvy tyto neustále střídej, až vše spotřebuješ; poslední vrstva musí však být ze strouhané žemličky, kterouž poklaď kousky čerstvého másla. Dej pak do trouby a nech péci. Mezi tím přilévej po troškách 1/6 litru bílého vína a když je to upečené, vyklop to na mísu, posyp cukrem a nes na stůl.

ŠMORN
3 vejce, hrubá mouka, 1⁄2 prášku do pečiva, 1 lžíce cukru, máslo, mléko
Žloutky s cukrem napěníme a přidáme tolik mouky, abychom vytvořili těsto jako na palačinky. Přidáme mléko a mouku. Vymažeme pekáček a těsto do něj nalijeme. Pečeme a ještě před získáním zlaté barvy jej lžící roztrháme na kousky a dopečeme. Na talíři je pocukrujeme a podáváme s kompotem.

GRENADÝR MARŠ ANEB VZPOMÍNKA NA STARÉ MOCNÁŘSTVÍ, JAK HO VAŘÍ V JINDŘICHOVĚ HRADCI JEDINĚ PANÍ IVANA
A také k tomu připsala: „Jídlo skutečně pochází z dob starého mocnářství jako spousta jiných dobrých věcí. Jídalo se v chudších domácnostech, ale určitě jím nepohrdli ani u bohatě prostřeného stolu. Je totiž hrozně dobré. Zvláště druhý den, trochu připečené.“ (Pro veřejné stravování v rámci EU tudíž nevhodné.) Jinak je to jídlo dobře se konzumující v chladných zimních měsících.

Rozpis pro 4 osoby: 30 dkg fleků (ne jiný tvar těstovin!), 1 kg brambor, 5-6 lžic sádla, 3 větší cibule, sůl, 2-3 lžíce červené papriky (dle chuti trochu pálivé).
Uvaříme fleky a brambory ve slupce, rozpustíme sádlo s cibulí jen do skleněna, přisypeme papriku. Stará dobrá rada: paprika ráda hořkne, tak rychle přidáme uvařené fleky, zamícháme a pak uvařené a oloupané brambory, které nahážeme do fleků a vidličkou rozpícháme na menší kousky. Doporučuji: nedávat brambory oškrabané, musí být ve slupce. Také je nekrájíme mřížkou jako na salát – není to ono! Cibulí, sádlem a paprikou rozhodně nešetříme. 

Doby neúrody

Bohužel i těch bylo dost, a když k občasným neúspěchům matky přírody přidáme ještě lidská selhání v podobě ničivých válek a tím pádem zničených a od koňských kopyt a těžkooděnců rozdupaných polí, není divu, že lidé v těch těžkých dobách přežívali, jak mohli. Například lisovali jedlý olej z bukvic, které byly jinak velmi oblíbeny chudými dětmi – říkaly jim „lesní oříšky“.

Z plodů dřínu se zase připravovala povidla a jádra hlohových bobulí se pražením změnila na náhražku kávy. Také z očištěných a pražených jadérek šípku lidé v minulosti připravovali prášek, který přidávali ke kávě, protože měl příchuť vanilkového aroma. Tehdy lidé dovedli opravdu využít vše, co příroda nabízela: sladidla ze sladké mízy některých stromů, využívání bylin a kořínků při přípravě jídel (k jejich léčivým účinkům se pokorně zase dnes vracíme).

Sabina Langerová, Žahúři v Jindřichově Hradci