„Nebezpečí hrozí od zajíců. Myslivci o problému vědí, ulovení zajíci podléhají veterinární kontrole a v současné době je už po honech. Pokud ale někdo z veřejnosti takového nakaženého zajíce najde, případně ho srazí autem a hodí do kufru, aby si ho doma udělal na smetaně, mohl by mít zdravotní problémy,“ vyjádřil se jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou Oldřich Sedlář.
Přenos hlodavci

Nákaza se na člověka může přenést také při neopatrné manipulaci s infikovanými zvířaty, pitím kontaminované vody nebo třeba kontaminovaným prachem. Nemoc se projevuje teplotou, malátností, únavou či zduřením uzlin. Zajíc postižený tularemií ztrácí svoji přirozenou plachost, zmateně se pohybuje a má zježenou srst.

„Výskyt tularemie a její přetrvávání v přírodních ohniscích jsou vázány na přítomnost infikovaných hlodavců a krev sajícího hmyzu, kteří přenášejí původce onemocnění,“ uvedl ředitel krajské veterinární správy Jiří Šulc.

„Všichni uhynulí zajíci včetně těch, u kterých se před jejich usmrcením projevily změny přirozeného chování, musejí být laboratorně vyšetřeni. Nález takového zvířete je třeba oznámit příslušnému uživateli honitby, který jej prostřednictvím krajské veterinární správy předá k vyšetření,“ dodal Šulc.

V posledních letech se tularemie na Žďársku vyskytovala zřídka. „Loni a předloni byla velmi mírná zima a došlo k přemnožení myší, které jsou také přenašeči tularémie. Od nich se pak nakazili zajíci. Doufáme, že letošní mráz situaci zlepší,“ dodal Oldřich Sedlář.


Jak se proti tularemii chránit
- nedotýkat se zvířat, která ztratila plachost
- při jakékoliv manipulaci se zvířaty používat rukavice, roušky či respirátory (původce tularemie přežívá i teploty pod bodem mrazu)
- nutnost je dostatečné tepelné opracování pokrmů ze zajíců i další zvěře
- nepít vodu z neznámých zdrojů
- opatrnost při práci v prašných prostorech, kde se mohou vyskytovat hlodavci (manipulace se senem apod.)
Zdroj: KHS kraje Vysočina