„Jirka měl původně boxery a já začínala s irskými setry. Pak jsem měla boxera a tak jsme se s Jirkou seznámili,” vzpomíná Dagmar Vacková. Na kardašovořečickém cvičišti se snad už oba stali inventáři, ale pořád se věnují výcviku. Jiří dnes předává zkušenosti dalším pejskařům a Dáša trénuje dvě mladé feny Rominu a Urschu.

A jak vlastně chov belgických ovčáků v chovné stanici Malidaj, jejíž jméno je známé snad po celém kynologickém světě, začal?

Psi plemene malionois totiž v České republice nebyli moc známí. „Z prvního vrhu v republice jsme si přivezli fenu Agátu z Hanky, která se stala zakladatelkou naší chovné stanice. V té tobě jsme ještě importovali jednoho z prvních boseronů. ale malinoisům jsme se věnovali daleko víc,” vzpomíná chovatelka.

Jiří Turek s Agátou úspěšně závodil, několikrát startoval na mistrovství republiky belgických ovčáků a dvakrát i na světovém šampionátu plemene, a to v Rakousku a Holandsku.

Jeho žena pak osm let působila i jako vedoucí české reprezentace, byť sama na vrcholných soutěžích nikdy nestartovala. Přesto má ve sbírce hezkou řádku pohárů a na kontě řadu složených zkoušek. A v knížkách odchovů je zapsáno přes dvacet vrhů štěňat.

„K Agátě přišly i další feny, její dcery Erna, která se dožila šestnácti let, Caty a Nara. Mezitím jsme importovali i dnes šestnáctiletou fenu z Francie,” doplňuje Vacková.

Samozřejmě má největší radost z toho, když štěňata, která s manželem pečlivě „vypiplávají”, dostanou hodné páníčky. Pochopitelně velice je i těší úspěchy „Malidajáků”, jak se jim v pejskařské světě říká. Mezi velice úspěšné patří například Octavius Malidaj, který patří již několik let k české i světové špičce.

„Naši psi jsou však s úspěchem použitelní nejenom ve sportovní kynologii, ale také v ozbrojených složkách, kde působí třeba ve vyhledávání drog a podobně. Rovněž našli dobré uplatnění v záchranařině,” dodala Vacková.

S manželem se zasloužili o založení pracovního chovu belgických ovčáků zvaných malinois v Čechách.