Okolo vysekaných prohlubní a aerační techniky je led tenčí, varují třeboňští rybáři.

Pro bruslaře by pak měly být varováním případy prolomení ledů z novoročního období před dvěma roky, z nichž hned ten první byl tragický pro bruslaře na Staňkovském rybníku.

O tom, že nebezpečí bylo při nenadálé oblevě velké, svědčilo i to, že druhý den, když hasiči vyprošťovali tělo utonulého bruslaře, posádka vrtulníku uviděla dalšího člověka, který se na ledu propadl. Ten den se v ohrožení života ocitli ještě dva lidé na Opatovickém rybníku u Třeboně a jeden v Borovanech.

Na ledovou koupel ve Vajgaru před mnoha lety vzpomíná i Jan Dvořák z Jindřichova Hradce. Bylo mu tehdy osm let. S kluky chodil bruslit i legendární mládežnický hokejový trenér Jaroslav Kubín, který vloni v březnu ve věku 82 let zemřel. „Hráli jsme na babu a s panem Kubínem se pod námi prolomil led. Nejdříve mě hokejkou vystrkal ven a a pak se sám nějak vyškrábal a nesl mě domů. Byli jsme oba úplně promočení,“ popsal.

Lidé by vždycky před vstupem na led měli důkladně zvážit, zda je to bezpečné. Jsou místa, kde je spodní proud, který může tloušťku ledu oslabit. Také na rybnících s rybí obsádkou musí být člověk velice opatrný. Rybáři na většině takových rybníků mají podle slov předsedy představenstva Rybářství Třeboň Josefa Malechy výstrahy, aby lidé na led nevstupovali. Nebo je i vidět provzdušňovací techniku, okolo které je led tenký.

„Rybníky jsou již měsíc pod ledem, takže musíme neustále sledovat obsah kyslíku a doplňovat ho. Proto máme nasazenou aerační techniku a ještě sekáme v ledě takzvané prohlubně. Ty jsou zase označované větvemi a nebo krami,“ vysvětluje Malecha.

Pokračuje, že v každém případě by měli lidé dávat pozor a při vstupu na led počítat s možnými riziky.

V současné době je tloušťka ledu v průměru od 10 do 20 centimetrů, ale je to závislé od lokality. Vstup na led je podle Malechy na vlastní nebezpečí každého.

Když už se přece jenom pod někým led prolomí, existuje několik pravidel, jak pomoci a zbytečně neriskovat další životy.

Podle mluvčí jihočeského hasičského záchranného sboru Venduly Matějů by lidé v době oblevy, kdy teploty přes den jsou nad nulou, neměli vstupovat na ledové plochy.

„Je nutné se vyvarovat vstupům především na velké vodní plochy, řeky či místa, kde jsou vodní proudy a víry. Jedním z ukazatelů, podle kterého mohou lidé poznat, že led není bezpečný, je okraj vodní hladiny u břehu. Je-li tam led tenký či je zde voda, je to známka, že led není bezpečný,“ naznačuje Matějů.

V případě, že již někdo spadl do vody, prvotním úkolem jeho zachránce či náhodného kolemjdoucího by mělo být volat záchranné složky.

Hasiči nedoporučují zachráncům vstupovat na led, pokud to není bezpodmínečně nutné k záchraně tonoucího. „A když už na led musí, tak jedině vleže se přiblížit a pokusit se propadlému člověku hodit provaz, větev, ideální je žebřík, ale ten nebývá zrovna okamžitě k dispozici, takže cokoli dlouhého, co máme při ruce, aby se tonoucí mohl zachytit,“ radí Matějů.

Jakmile je tonoucí vytažený, chce to podle ředitelky jindřichohradeckého oblastního spolku Českého červeného kříže Zdeňky Hanzalové, pokud ten člověk nedýchá, zahájit umělé dýchání.

Co dělat, když se prolomí led:
– když led začne pod nohami nečekaně praskat, ihned si lehněte a rozložte tak svou váhu a doplazte se ke kraji rybníka
– především nezmatkovat a nepanikařit
– když jste pod vodou, prudce vykopněte nohama a snažte se vynořit
– díra zespodu vypadá jako světlé místo
– položte paže zeširoka na povrch ledu, abyste rozložili svou váhu
– prudkými kopanci se snažte položit se co nejdál na led
– pokud se však led stále bortí a neudrží se, je třeba zvolit jiný způsob – vyhlédněte si nejkratší cestu ke břehu a začněte si prolamovat cestu rukama, čas od času můžete vyzkoušet, jestli by na led nešlo vylézt
– tento způsob je samozřejmě možný, pokud je led opravdu slabý a nejste příliš vzdáleni od pevniny
– rozhodně se ve vodě moc nerozmýšlejte, po čase byste mohli dostat křeče do nohou a hodně prochladnout po celém těle

zdroj: www.budpripraven.cz

„Většinou je promrzlý, takže ho zabalit do nějaké deky a nebo dnes lze využít i isotermickou plachtu, která je od nového roku součástí autolékárniček. V případě, že potřebuje zahřát, tak se přikládá zlatou stranou k člověku. Stříbrná strana naopak slouží k ochlazení,“ radí Hanzalová.

Se zachráněným musíme navíc až do příjezdu záchranky hodně komunikovat, aby neupadl do šoku.

„Můžeme mu případně omýt ústa, ale v žádném případě nepodávat tekutiny, protože nevíme, co se mohlo pod ledem stát,“ dodala Hanzalová.

Doporučuje i v případě, že člověk do ledové vody jenom spadl a hned se dostal ven, zavolat záchranku. Může se jednat o osobu se slabším srdcem a podobně a podchlazení může být pro organismus velice nebezpečné.

„Rozmrzávat by měl zachráněný v teple, zabalený do deky. Rozhodně ne v horké vodě. Může dostávat i horký čaj, ale bez alkoholu,“ zdůraznila Hanzalová.